"Je na riziku útočníka, zda narazí na člověka, který je ochoten a schopen se bránit," řekl soudce Jiří Lněnička.
Obžaloba i obhajoba považují rozsudek za precedentní. Vrchní soud dal jasně najevo, že už oprávněná obava o život je důvodem k tomu, aby se člověk aktivně bránil.
Devětačtyřicetiletý železničář Ladislav Hrabák použil na svou obranu nůž proti neozbrojenému agresorovi. Ten ho napadl 9. června po půlnoci na rohu Cíglerovy a Trytovy ulice v Praze 9 poté, co o sebe oba škrtli ramenem.
Mladík se poté na železničáře utrhl, strčil do něj, až upadl do živého plotu. Následovaly rány pěstí.
Procestoval jsem divokou amazonskou džungli a Mexiko, takže poznám, kdy do mě někdo jen tak strká a kdy mě chce někdo umlátit," hájil se u soudu Hrabák.
U soudu navíc vyšlo najevo, že mladík, který podlehl bodným ranám v nemocnici, byl v minulosti dvakrát odsouzen za napadení.
Policista, který si ho dovolil požádat o občanku, dodnes nosí v hlavě měděnou destičku.
Hrabal dostal původně podmíněný trest. Právě tímto způsobem často soudy podobné případy sebeobrany řešily. Rozsudek Vrchního soudu může znamenat, že příště už budou ti, co se brání, také osvobozeni.
