Smlouva o výměně budov byla podepsána začátkem února 2006, směnu v prosinci 2005 odsouhlasila vláda. Budovu v Lannově ulici do té doby užívala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Po uzavření směnné smlouvy mezi státem a firmou WSF Delta ministerstvo pověřilo ČSSZ, aby se o budovu v Lannově ulici starala až do konce srpna 2006. ČSSZ sice střechu paláce opravovala již předtím, v únoru ale práce zastavila.
Legierská pak podle obžaloby 10. dubna uzavřela s ČSSZ dodatek dohody o nouzovém zajištění provozu paláce, ve kterém správě uložila pokračovat v opravách střechy budovy, přestože věděla, že se o den později stane jejím vlastníkem firma.
ČSSZ to podle obžaloby zjistila v červnu a od dohody o provozu objektu odstoupila s tím, že hrozí použití peněz ze státního rozpočtu ve prospěch soukromé společnosti. Do té doby do oprav podle spisu vložila zhruba 1,5 milionu korun.
Legierská prý ale trvala na pokračování oprav za dalších asi 2,5 milionu. ČSSZ pak podala trestní oznámení, ministerstvo se k němu připojilo v listopadu 2006.
Podle Legierské se ale vše odehrálo jinak. V březnu 2006 podle ní střechu budovy silně poškodil silný vítr a déšť, voda ničila půdu a ze střechy padaly tašky. Firma prý tehdy oznámila, že v takovém stavu palác nepřevezme.
Legierská soudu řekla, že se také bála, že někomu "spadne taška na hlavu" a bude za to zodpovědná ona. Také prý chyběl hromosvod a budova nebyla pojištěná.
Podepsané směnné smlouvy podle ní měly odkladný účinek, a tak se mohlo stát, že palác nakonec zůstane státu. Ze smluv navíc podle Legierské vyplývalo, že až do předání koncem června odpovídal za stav paláce původní majitel.
