Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tělo Litviněnka bylo tak radioaktivní, že pitvat ho byl risk, říká patolog

  19:45aktualizováno  19:45
Tělo bývalého ruského tajného agenta Alexandra Litviněnka, který zemřel v Londýně v roce 2006 na otravu poloniem, bylo tak radioaktivní, že jeho posmrtné ohledání bylo jedním z nejnebezpečnějších v dějinách. Vyšetřovatelům to podle zpravodajské stanice BBC řekl britský soudní patolog Nathaniel Cary.

Alexandr Litviněnko na archivním snímku z roku 2002. | foto: AP

Uvedl, že on i jeho kolegové měli při pitvě na sobě bílé kombinézy, ochranné rukavice a speciální kapuce, kterými dýchali vzduch skrz filtr. „Považovalo se to za jedno z nejnebezpečnějších ohledání mrtvého těla, jaké se kdy uskutečnilo v západním světě. A já myslím, že tomu tak bylo,“ řekl Cary londýnskému soudu, který případ nově vyšetřuje.

Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel.

Podle dosavadních vyšetřování byl Litviněnko otráven izotopem polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při setkání s ruskými agenty. Litviněnko podle některých expertů ale asi pozřel radioaktivní látku i dříve, celkem nejméně dvakrát. A to v polovině října 2006 a znovu o dva týdny později při osudném setkání.

Britské úřady od začátku považují za hlavní podezřelé tehdejší ruské agenty Dmitrije Kovtuna a Andreje Lugového, ale jasné důkazy při prvním vyšetřování kauzy nepředložily. Důstojník britských protiteroristických sil Craig Mascall dnes londýnskému soudu řekl, že oba Rusy stále hledá britská policie pro vraždu.

Lugovoj a Kovtun odmítli jak obvinění, tak nový odjezd do Británie. Ruské úřady nechtějí vydat podezřelé s odvoláním na ústavu zakazující vydávat ruské občany ke stíhání v cizině. „Dospěl jsem k závěru, že britské úřady mi nedají možnost dokázat mou nevinu,“ vysvětlil v roce 2013 svůj postoj Lugovoj, který se stal poslancem za nacionalistické uskupení Vladimira Žirinovského. Podobně se vyjádřil někdejší agent a nynější obchodník Kovtun.

Nové, tentokrát veřejné vyšetřování týkající se smrti třiačtyřicetiletého muže začalo v úterý poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta, a právě tyto informace jsou podle Mariny Litviněnkové klíčové k odhalení pravdy. Věří, že za smrtí jejího muže stojí Moskva, která to ale vehementně odmítá.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.