Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tělo Litviněnka bylo tak radioaktivní, že pitvat ho byl risk, říká patolog

  19:45aktualizováno  19:45
Tělo bývalého ruského tajného agenta Alexandra Litviněnka, který zemřel v Londýně v roce 2006 na otravu poloniem, bylo tak radioaktivní, že jeho posmrtné ohledání bylo jedním z nejnebezpečnějších v dějinách. Vyšetřovatelům to podle zpravodajské stanice BBC řekl britský soudní patolog Nathaniel Cary.

Alexandr Litviněnko na archivním snímku z roku 2002. | foto: AP

Uvedl, že on i jeho kolegové měli při pitvě na sobě bílé kombinézy, ochranné rukavice a speciální kapuce, kterými dýchali vzduch skrz filtr. „Považovalo se to za jedno z nejnebezpečnějších ohledání mrtvého těla, jaké se kdy uskutečnilo v západním světě. A já myslím, že tomu tak bylo,“ řekl Cary londýnskému soudu, který případ nově vyšetřuje.

Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel.

Podle dosavadních vyšetřování byl Litviněnko otráven izotopem polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při setkání s ruskými agenty. Litviněnko podle některých expertů ale asi pozřel radioaktivní látku i dříve, celkem nejméně dvakrát. A to v polovině října 2006 a znovu o dva týdny později při osudném setkání.

Britské úřady od začátku považují za hlavní podezřelé tehdejší ruské agenty Dmitrije Kovtuna a Andreje Lugového, ale jasné důkazy při prvním vyšetřování kauzy nepředložily. Důstojník britských protiteroristických sil Craig Mascall dnes londýnskému soudu řekl, že oba Rusy stále hledá britská policie pro vraždu.

Lugovoj a Kovtun odmítli jak obvinění, tak nový odjezd do Británie. Ruské úřady nechtějí vydat podezřelé s odvoláním na ústavu zakazující vydávat ruské občany ke stíhání v cizině. „Dospěl jsem k závěru, že britské úřady mi nedají možnost dokázat mou nevinu,“ vysvětlil v roce 2013 svůj postoj Lugovoj, který se stal poslancem za nacionalistické uskupení Vladimira Žirinovského. Podobně se vyjádřil někdejší agent a nynější obchodník Kovtun.

Nové, tentokrát veřejné vyšetřování týkající se smrti třiačtyřicetiletého muže začalo v úterý poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta, a právě tyto informace jsou podle Mariny Litviněnkové klíčové k odhalení pravdy. Věří, že za smrtí jejího muže stojí Moskva, která to ale vehementně odmítá.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.