Chartista Petr Hanzlík musel i s rodinou opustit Československo v roce 1982. Po...

Chartista Petr Hanzlík musel i s rodinou opustit Československo v roce 1982. Po revoluci se vrátil, od té doby žádá odškodnění za majetek, který zde musel nechat, i za nízký důchod, do kterého se mu nezapočetla léta strávená v cizině. Snímek z roku 2016. | foto: archiv Paměť národa, www.pametnaroda.cz

StB ho vystěhovala, přišel o dům i důchod. Promlčeno, vyřkl po letech soud

  • 463
Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl v pátek žalobu chartisty Petra Hanzlíka, který chtěl od státu odškodnění za své nucené vystěhování v akci Asanace v roce 1982. Soudkyně uvedla, že důvodem je promlčení. Rozhodnutí není pravomocné, Hanzlík se proti němu odvolá.

„Soud se nezabýval věcnými důvody, protože dospěl k závěru, že došlo k promlčení,“ uvedla soudkyně Iva Kaňáková, proč žalobu zamítla. Vysvětlila, že se při tom držela judikatury Nejvyššího soudu, podle níž měl Hanzlík podat žalobu ihned po návratu do České republiky v roce 1990.

Petr Hanzlík chtěl od České republiky odškodnění za své vynucené vystěhování do Rakouska v rámci akce Asanace v roce 1982. Tehdy pozbyl československého občanství, musel narychlo prodat dům v Prostějově a i s rodinou odjet do Rakouska. Za dům, který tehdy nemohl prodat za přiměřenou cenu, protože ho tlačil čas, chtěl necelých 12 milionů korun, což je podle něj jeho dnešní cena. Dům obsahoval dvě bytové jednotky a výrobní haly.

Kromě toho Hanzlík požadoval dorovnání důchodu do průměrné výše, což vychází na doplacení zhruba ve výši přes 700 tisíc korun (celkem od roku 2007, kdy mu byl vyměřen důchod). Dnes bere ročně necelých 60 tisíc korun, doba strávená v Rakousku se mu totiž nijak nezapočítává.

Znelíbil se režimu

Hanzlík byl koncem 70. let na Prostějovsku velmi známou osobou. Pořádal diskotéky, kde pouštěl zahraniční hity, které jinde nebyly k sehnání. Tehdejšímu režimu se to však nelíbilo a tlak proti Hanzlíkovi zesílil koncem roku 1981, když byly jeho dvě děti ve věku 10 a 14 let vyloučeny ze školy a byla jim odepřena povinná školní docházka. Hanzlík podepsal Chartu 77 a v roce 1982 ho StB donutila k vystěhování i s rodinou.

Hanzlíka, kterému je již 72 let, u soudu zastupoval jeho nejmladší syn Tomáš. Ten strávil část dětství v Prostějově, nucené vystěhování přišlo v době, kdy mu bylo šest let. Rodina žila v Rakousku do roku 1990, kdy se Hanzlíkovi rozhodli vrátit do Prostějova.

Většina rodiny dnes žije v Prostějově, ne ale v domě, který kdysi vlastnila. Ten už má jiného majitele, je v něm více bytů. Hanzlíka mrzí, že stát se s ním ani po více než 30 letech nevyrovnal. Současnou situaci vnímá jako pokračování represe. „Ten estébák má důchod 25 tisíc korun,“ uvedl a dodal, že on sám kvůli svému nucenému pobytu v zahraničí bere pět tisíc korun. Jeho manželka je prý na tom podobně. Nejstarší Hanzlíkův syn se rozhodl zůstat v zahraničí, české občanství vrátil a nechal si jen rakouské.

Zástupkyně ministerstva vnitra se s novináři bavit nechtěla, odkázala na tiskové oddělení. Ve své závěrečné řeči ale zmínila, že podle ní stát není odpovědný za škodu, která Hanzlíkovi vznikla, a že měl žalovat konkrétní příslušníky StB. Tuto argumentaci soud neuznal, podle soudkyně šel nárok správným směrem, ale byl uplatněný pozdě.

Žaloba v nesprávnou dobu

Zpočátku se Hanzlík domníval, že se změnou poměrů nebude muset svůj nárok na náhradu škody soudně uplatňovat. První žalobu podal spolu se svou manželkou v roce 2001, byla ale odmítnuta. V té době probíhalo trestní řízení proti konkrétním příslušníkům StB, kteří byli činní v akci Asanace. Druhou žalobu podal Hanzlík v roce 2007, ale na podzim, konkrétně v symbolické datum 17. listopadu. Soud ji po osmi letech zamítl s tím, že ji měl podat do tří let od odsouzení příslušného důstojníka StB Puklického, což bylo do ledna 2007.

Hanzlík argumentoval tím, že o datu pravomocného odsouzení nevěděl a navíc neví, proč by lhůta měla být měřena podle rozsudku nad příslušníkem StB, kterého ani neznal. „Tato lhůta nebyla podpořena žádnými důkazy, a my se proto neměli jak bránit,“ zmínil Tomáš Hanzlík.

Odvolací soud loni rozhodl, že je třeba případ znovu projednat. To se nyní skutečně stalo. Obvodní soud však nyní stanovil začátek lhůty na dobu, kdy byla rodina vystěhována, přičemž podle zákona se do ní nezapočítává doba totality. Hanzlík měl tedy podat žalobu hned po návratu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video