Brány věznice Santé v Paříži opustil Papon čtyři hodiny poté, co padl verdikt soudu. Při odchodu, které provázel pískot a výkřiky několika přihlížejících, nic neřekl. Poté odjel autem jednoho ze svých právních zástupců.
"Je to velké vítězství," prohlásil jeho advokát Francis Vuillemin. Dodal, že Maurice Papon zprávě o svém propuštění zprvu nevěřil a byl velmi dojat.
Generální prokuratura před dvěma týdny Paponovo propuštění na svobodu nedoporučila. Soud však dal na výsledky dvou nezávislých lékařských expertíz. Podle nich starý muž nemůže být ani ve vězení ani ve vězeňské nemocnici.
Justice ale Papona z očí nespustí. Na základě soudního verdiktu se musí zdržovat ve své rezidenci v Gretz-Armainvilliers u Paříže.
Paponovi advokáti se po tři roky, které strávil za mřížemi, snažili dosáhnout starcova propuštění s poukazem na jeho nemocné srdce a vysoký věk.
Francouzský prezident Jacques Chirac zatím dosud třikrát odmítl udělit válečnému zločinci milost. Za normálních okolností by Papon mohl být propuštěn nejdříve v roce 2004.
Reakce na osvobození
"Je to velké vítězství," prohlásil Paponův advokát Francis Vuillemin. Ten chce se svým kolegou usilovat o úplnou revizi Paponova případu. Chce aby se kauzou zabýval Kasační soud, který je nejvyšší soudní instancí země.
Podle ČTK zaskočilo rozhodnutí soudu příbuzné obětí deportací i zástupce protirasistických organizací.
"Je to šokující rozhodnutí," uvedl předseda asociace rodin obětí deportací Michel
Slitinski. Osvobození Papona je podle něj vyjádřením "částečné beztrestnosti", což dodá chuti extremistům k dalším činům.
Slitinski také podotkl, že Papon svým podpisem poslal do koncentračního tábora i šest Židů s kardiovaskulárními problémy, kvůli kterým se nyní sám ocitne na svobodě.
Verdikt se nelíbí ani advokátu Sergi Klarsfeldovi, který se zasloužil o to, že se Papon dostal do vězení. "Bude propuštěn muž, který je vězněn v těch nejlepších podmínkách. Spousta lidí s rakovinou či AIDS přitom z vězení nemůže," zdůraznil Klarsfeld.
Dodal, že středeční rozhodnutí poněkud znehodnocuje vítězství, které pro něj odsouzení Papona znamenalo. "Soudce nyní zaskočilo, že by mohl ve vězení umřít. Když však vydali verdikt o desetiletém trestu, museli s tím počítat," poznamenal Klarsfeld.
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Evropský soud: Francie popřela Paponova práva
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku letos v červenci rozhodl, že Francie Paponovi upřela právo na spravedlivý proces. Rovněž Paponovi přiznal právo na 29 tisíc eur jakožto náhradu za soudní výdaje.
Francouzský ministr spravedlnosti Dominique Perben míní, že verdikt soudu nemá pro Francii vážné důsledky.
Stejný soud ale o rok dříve odmítl Paponovu stížnost, podle níž by měl být kvůli stáří a chatrnému zdraví propuštěn na svobodu.
Papon se trestu vyhýbal
Kolaborant s nacisty byl v říjnu 1999 zadržen ve Švýcarsku a vydán do Francie.
Ministerstvo zahraničí v Bernu oznámilo, že jej policie našla v regionu Berner Oberland jižně od švýcarského hlavního města.
"Papon byl přihlášen pod falešným jménem," uvedl Lars Widmer, syn ředitele hotelu, kde byl Papon ubytován. "Byl zadržen na základě mezinárodního zatykače," doplnila Yasmine Chatilaová, mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí.
Francouzský kasační soud předtím v jeho nepřítomnosti zamítl Paponovo odvolání a potvrdil rozsudek deset let vězení. Papon den před soudním jednáním odmítl nastoupit do vězení a uprchl do exilu. "Nevrátím se do vlasti, dokud zde nebude obnovena zákonnost," řekl.
Mnozí advokáti jeho krok komentovali: "Podváděl celý život: jako falešný odbojář i jako falešný gaullista," konstatoval advokát Alain Jakubowicz. Paponův útěk před spravedlností označil za "poslední ponížení" žalujících stran - většinou francouzských Židů, kteří přežili transporty.
Průběh procesu
Porota složená ze tří soudců a devíti občanů v roce 1998 rozhodla, že Papon je vinen vězněním Židů, kteří byli posíláni do vyhlazovacích táborů, nicméně neuznala obvinění z vraždy.
"Obžalovaný hrál významnou úlohu při realizaci nacistických plánů na vyvraždění židovských obyvatel," uvedl v závěrečné řeči státní zástupce. Papon, nazývaný "pachatelem od psacího stolu", sestavoval seznamy, podepisoval zatykače a poskytoval ozbrojený doprovod transportům.
Bělovlasý Papon nedal během líčení najevo sebemenší lítost nad tragickým osudem obětí a jakoukoli vinu rozhořčeně odmítl. "Všechna ta obvinění jsou falešná, celý proces je uměle vykonstruovaný," prohlásil. Rozsudek vyslechl nehybně, s kamennou tváří.
Paponova obhajoba poukazovala na enormní zájem veřejnosti, který půl roku trvající proces provázel. "Myslím, že porota se něčeho obávala. Měla strach z nepříznivé reakce na případnou nízkou výši trestu," tvrdil Paponův obhájce Jean-Marc Varaut. Rozsudek označil za chladný kalkul. "Ani ryba, ani rak," pojmenoval jej lakonicky.
"Nemůžeme být spokojeni, Papon měl dostat doživotí," řekl Jean Kahn, hlava izraelské komunity ve Francii.
Mnozí podtrhli symbolický význam procesu. "Možná nestráví ve vězení už ani jediný den, to ale není důležité. Podstatné především je, že se každý Francouz dozvěděl, co se tehdy odehrávalo," prohlásil Francois Pasteur, jehož příbuzní zahynuli v Osvětimi.
Soud s Paponem byl nejdelším procesem ve francouzské poválečné historii. Stal se symbolickou tečkou za bolestnou érou francouzské kolaborace během druhé světové války.
Před soud se dostal po řadě průtahů až sedmnáct let poté, kdy média informovala, co za války dělal.
* Kdo je Maurice Papon
Maurice Papon dal jako generální tajemník prefektury oblasti Gironde na jihozápadě Francie v letech 1942 až 1944 pokyn deportovat do Německa na 1500 francouzských Židů, ačkoli věděl, že je posílá na smrt. Jeho podpis byl pod příkazy francouzské policii, na jejichž základě byli Židé z Bordeaux odvezeni do sběrného tábora v Drancy u Paříže. Odtud byli transportováni do vyhlazovacích táborů. Po válce pokračoval Papon v kariéře úspěšného státního úředníka a stal se i ministrem.
* Co padlo během procesu:
Právní zástupce žaloby Arno Klarsfeld: "Soudní líčení v Bordeaux dalo jasně najevo, že na lavici obžalovaných seděl jediný muž, nikoli celý vichystický režim."
Historik - odborník na druhou světovou válku Denis Peschanski: "Celá společnost očekávala zásadní odsouzení doby, na kterou by nejraději zapomněla," řekl a dodal: "Na lavici obžalovaných ale seděl konkrétní člověk, který se také zcela konkrétně provinil."
Žalobce Marc Jobert: "Židovská genocida během druhé světové války nebyla dílem několika chorých mozků, ale stovky pilných úředníků ve službách drtící mašinérie."
