V praxi to znamená, že pokud by uspěli, mohli by v dědickém řízení získat rozsáhlý majetek. Ve hře je třeba komplex náchodského zámku, stovky hektarů pozemků, polností i zámek v Ratibořicích včetně objektů v Babiččině údolí.
O navrácení usilují už několik let potomci Bedřicha Schaumburga-Lippeho, kteří žijí v Německu. Domáhají se obnovení dědického řízení po svém předkovi. Majetek Bedřicha Schaumburg-Lippe, který zemřel v roce 1945, zabavil stát na základě dekretu prezidenta Beneše o poválečné konfiskaci majetku Němců a Maďarů.
"Majetek mu byl konfiskován ještě za jeho života. O výjimku z konfiskace do své smrti nezažádal a majetek přešel na stát. Veškeré nemovitosti mu byly podle prezidentského dekretu oprávněně vyvlastněny," uvedla Jitka Bučková, právní zástupkyně hradeckého krajského úřadu.
Kromě krajského úřadu patří mezi žalované subjekty i Národní památkový ústav či náchodská radnice. Všichni obžalobu odmítají.
Rozsudek potěšil pmátkáře
"Je to pro nás pozitivní zpráva, takový rozsudek jsme čekali. Podivili bychom se, kdyby to bylo jinak," uvedla ředitelka pardubického pracoviště Národního památkového ústavu Iva Lánská.
"Zákon nedovoluje, aby bylo zasahováno do vlastnických vztahů, které se odehrály před 25. únorem 1948," řekl při vynášení rozsudku člen senátu Tomáš Šinták, který také odkázal na nález Ústavního soudu z loňského listopadu. Ústavní soud tehdy rozhodl, že majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 lze vymáhat jen podle restitučních zákonů.
Obhájkyně: Verdikt jsem čekala
S rozsudkem naopak nesouhlasí právní zástupkyně rodiny Schaumburg-Lippe Alena Štumpfová. Podle ní byl majetek zkonfiskován neprávem a neměl oporu v zákoně. Tvrdí, že nebylo přesně řečeno proti komu je konfiskace vedena ani o jaký jde majetek.
"Soudy a úřady tehdy měly dodržovat zákon a v mnoha případech se tak i dělo. Podle mého názoru tehdy v Náchodě udělali v konfiskaci podstatné právní vady. Pokud bychom usuzovali striktně podle práva, tak byla konfiskace neplatná. Zákon nebyl dodržen," oponovala Štumpfová.
"Pro své klienty chci vyčerpat všechny zákonné možnosti, které jsou, jak dovolání, tak i ústavní stížnost, případně se obrátíme na soudní dvůr ve Štrasburku. Věc je natolik zajímavá, že to stojí za to," dodala.
"Vždycky jsme tvrdili, že majetek přešel k 31. říjnu 1945, za života Bedřicha Schaumburg-Lippe, do vlastnictví státu, a proto nikdy nemohl být předmětem dědického řízení," řekla novinářům právní zástupkyně Národního památkového stavu Marcela Kislingerová. Připustila, že některá rozhodnutí z období konfiskace nebyla v pořádku.
Spor se táhne už déle než 15 let
Potomci rodu Schaumburg-Lippe začali usilovat o navrácení rozsáhlého majetku na konci 90. let. Po smrti Bedřicha Schaumburg-Lippe panství zdědil syn Kristian. Ten již také nežije a dědictví se domáhají jeho čtyři děti: Wilhelm, Waldemar, Marie-Luisa a Harald. Všichni žijí v Německu a Čechy z nich navštěvuje pouze Waldemar. Jeho sestra Luisa je vážně zdravotně postižená.
Hodnota majetku, který potomci rodu požadují, je z historického hlediska nevyčíslitelná. Vedle budov, pozemků či polností je to například o část mobiliáře náchodského zámku mimo jiné s kolekcí vzácných gobelínů. Navíc stát investoval do oprav historických objektů nemalé peníze. Podle památkářů je nepravděpodobné, že by majetky potomkům Bedřich Schaumburg-Lippe připadly.
