Soudce sice původně uznal nárok manžela za oprávněný, ale soud vyšší instance toto rozhodnutí zrušil. Jeho argument zněl, že by se tak domácí zvířata dostala na roveň dětí.
Nešťastný páníček smí tedy pejska vídat jedině tehdy, když to panička povolí.
Jednalo se o první případ tohoto druhu ve španělské právní historii.
