Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smír nebude, Hasenkopfa a Hrad čeká soud o (ne)autorství amnestie

  11:17aktualizováno  11:17
Naděje, že se bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf a současná garnitura Hradu mimosoudně dohodnou, kdo je či spíš není autorem kontroverzní pasáže v amnestii Václava Klause, po necelém měsíci padla. Strany ke smíru nedospěly, v pondělí spor projedná pražský městský soud.

Právník Pavel Hasenkopf, kterého hradní kancléř Vratislav Mynář označil za autora prezidentské amnestie (Praha, 3. května 2013). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ačkoliv se bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf v červenci shodl s právním zástupcem Hradu Markem Nespalou na tom, že se pokusí o mimosoudní dohodu, ke smíru nedospěli. Uvedl to advokát Nespala.

Konstatoval, že obě strany byly „velmi blízko dohodě“, ale že se nakonec Hasenkopf rozhodl nechat proces proběhnout. „Nuže, v pondělí se klání uskuteční," sdělil Nespala, který ve sporu zastupuje nejen prezidentskou kancelář, ale i další žalované - prezidenta Miloše Zemana a jeho kancléře Vratislava Mynáře.

Hasenkopf na svém facebookovém profilu uvedl, že pro něj není přijatelný text, podle něhož jeho návrh byl základem amnestie, ale někdo další ho bez něj přepracoval do jiné, publikované podoby. „To jednak není pravda, jednak je to nesmysl: nikdo, kdo zná můj návrh, by tomu neuvěřil stejně, jako by neuvěřil tomu, že někdo vzal myš a udělal z ní slona,“ tvrdí bývalý Klausův právník.

Dodal, že jeho podmínkou pro smír bylo i současné urovnání pracovněprávního sporu ohledně jeho odchodu z Kanceláře prezidenta republiky. „Pokud bych souhlasil s tím, že urovnáme osobnostní spor, ale pracovněprávní necháme dál běžet, fakticky bych tím dal za pravdu jejich odvolání a oslabil tak svoji pozici ve sporu o neplatnost okamžitého zrušení mého pracovního poměru,“ říká. Obě strany se totiž soudí i o Hasenkopfův vyhazov z Hradu.

Mynář loni Hasenkopfa společně s Klausovými spolupracovníky Ladislavem Jaklem a Petrem Hájkem veřejně nazval jedním ze tří „spoluotců“ amnestie, která v té době čelila těžké kritice za kontroverzní aboliční pasáž. Toto tvrzení později převzal i prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně označil za hlavního autora aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.

Hasenkopf se bránil tím, že zveřejnil svou původní verzi amnestie. Z ní se jeví, že autorem finálně použité formulace abolice není. Hasenkopf dále podal žalobu na ochranu osobnosti. Domáhá se „uvedení věci na pravou míru“ a také finančního zadostiučinění - po Zemanovi chce 300 000 korun, prezidentská kancelář a Mynář pak mají společně uhradit dalších 700 000.

V minulosti Hasenkopf uvedl, že původcem aboličního článku je právník Zdeněk Koudelka, který byl v předmětné době na stáži na ministerstvu spravedlnosti. Koudelka autorství popřel.

Klausova amnestie se podle údajů ministerstva dotkla více než 111 000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20 000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6 500 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla za mříže nastoupit. Zastaveno bylo trestní stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.