Elizabeth Pezoldová

Elizabeth Pezoldová | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Soud nepřiznal dědičce rodu Schwarzenbergů pozemky u hrobky v Domaníně

  • 4
Na 200 metrů čtverečních pozemků kolem Schwarzenberské hrobky v Domaníně u Třeboně není součástí dědického řízení po Adolfu Schwarzenbergovi. V odvolacím řízení o tom rozhodl krajský soud v Českých Budějovicích. O pozemky se soudí dědička rodu Alžběta Pezoldová.

Změny verdiktu se domáhala Alžběta Pezoldová, dcera Jindřicha Schwarzenberga, adoptivního syna Adolfa Schwarzenberga z hlubocké větve rodu. Proti rozsudku není dovolání přípustné, uvedla soudkyně Věra Cirhanová.

Pezoldová podala u českých soudů řadu žalob a desítky dovolání k Nejvyššímu soudu a stížností k Ústavnímu soudu. Dlouho nezaznamenala žádný úspěch.

Loni v lednu jí poprvé vyhověl Ústavní soud a otevřel jí cestu k získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Hrobka je však po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález uplatňovat na všechny nárokované nemovitosti.

"Soud rozhodl, že knížecí hrobka v Domaníně u Třeboně a pozemek pod ní patří do pozůstalosti Adolfa Schwarzenberga, to znamená, že v době jeho úmrtí byla v jeho vlastnictví, ale okolní pozemky ne," řekl novinářům Viktor Rossmann advokát Pezoldové. Mylně se podle něj vykládá, že se Pezoldová domáhá určení, že vlastníkem hrobky je ona. "Žádá o určení, že Adolf Schwarzenberg byl v době svého úmrtí vlastníkem hrobky. Soud nám nyní nedal za pravdu, že pozemky nejdou od hrobky oddělit," konstatoval.

Nejvyšší správní soud zamítl 31. května kasační stížnost Pezoldové v jiném případě. Dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů se snažila dosáhnout toho, aby české úřady po šesti desetiletích nějak rozhodly o námitce proti vyvlastnění majetku Schwarzenbergů na základě Benešových dekretů. Podle Pezoldové správní řízení dosud právoplatně neskončilo. Se žalobou u Městského soudu v Praze neuspěla, nepochodila ani s kasační stížností.

Žalobu proti nečinnosti úřadů podala Pezoldová na ministerstva financí, vnitra a zemědělství. Námitku proti vyvlastnění podal brzy po druhé světové válce tehdejší advokát rodiny. Nikdo však o ní nerozhodl, což je podle advokátů Pezoldové chyba.

Ústavní stížnost padla nedávno

Městský soud v Praze loni v lednu uvedl, že správní řízení skončilo vydáním speciálního zákona o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na československý stát. Takzvaný Lex Schwarzenberg schválili zákonodárci v roce 1947.

Zatím poslední ústavní stížnost podala Pezoldová před nedávnem. Napadla v ní verdikt, jímž ji Nejvyšší soud údajně vyloučil z dědického řízení po Adolfu Schwarzenbergovi a ponechal v něm pouze Karla Schwarzenberga z orlické větve rodu. Pezoldová tvrdí, že ji Nejvyšší soud v podstatě zcela vyloučil z okruhu účastníků dědického řízení po Adolfovi. Ve sporu jde nyní o to, s kým budou nadále soudy v dědickém řízení jednat.

Pezoldová žádá od českého státu mnoho nemovitostí, například zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a mnoho staveb a pozemků v jižních Čechách. O většinu svého obrovského majetku přišli hlubočtí Schwarzenbergové na základě zákona z roku 1947. Rodina Pezoldových tvrdí, že zákon je od počátku protiústavní a pokouší se dosáhnout jeho zrušení.

Pezoldová, která žije převážně v Rakousku, se nemovitostí domáhá jako dědička posledního šlechtického držitele hlubockého majetku Adolfa Schwarzenberga. Druhá větev Schwarzenbergů, jež bývá označována jako orlická, získala majetek v Česku už dříve zpět. Nejznámějším představitelem orlické větve je Karel Schwarzenberg.

Podle Rossmanna si Adolf a Jindřich Schwarzenbergové přáli, aby se jejich nástupce snažil o získání celého majetku v jižních Čechách. "Nejvyšší zemský soud v Rakousku právě řekl, že ve chvíli, kdy se ten, kdo se o to snažit měl (Karel Schwarzenberg), nesnažil, tak tím nemá nárok být dědicem. On se hájí tím, že se celou dobu snažit nemohl, že mu to neumožňovala zdejší legislativa," upřesnil advokát Rossmann.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video