Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud nepřiznal dědičce rodu Schwarzenbergů pozemky u hrobky v Domaníně

  15:40aktualizováno  15:40
Na 200 metrů čtverečních pozemků kolem Schwarzenberské hrobky v Domaníně u Třeboně není součástí dědického řízení po Adolfu Schwarzenbergovi. V odvolacím řízení o tom rozhodl krajský soud v Českých Budějovicích. O pozemky se soudí dědička rodu Alžběta Pezoldová.

Elizabeth Pezoldová | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Změny verdiktu se domáhala Alžběta Pezoldová, dcera Jindřicha Schwarzenberga, adoptivního syna Adolfa Schwarzenberga z hlubocké větve rodu. Proti rozsudku není dovolání přípustné, uvedla soudkyně Věra Cirhanová.

Pezoldová podala u českých soudů řadu žalob a desítky dovolání k Nejvyššímu soudu a stížností k Ústavnímu soudu. Dlouho nezaznamenala žádný úspěch.

Loni v lednu jí poprvé vyhověl Ústavní soud a otevřel jí cestu k získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Hrobka je však po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález uplatňovat na všechny nárokované nemovitosti.

"Soud rozhodl, že knížecí hrobka v Domaníně u Třeboně a pozemek pod ní patří do pozůstalosti Adolfa Schwarzenberga, to znamená, že v době jeho úmrtí byla v jeho vlastnictví, ale okolní pozemky ne," řekl novinářům Viktor Rossmann advokát Pezoldové. Mylně se podle něj vykládá, že se Pezoldová domáhá určení, že vlastníkem hrobky je ona. "Žádá o určení, že Adolf Schwarzenberg byl v době svého úmrtí vlastníkem hrobky. Soud nám nyní nedal za pravdu, že pozemky nejdou od hrobky oddělit," konstatoval.

Nejvyšší správní soud zamítl 31. května kasační stížnost Pezoldové v jiném případě. Dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů se snažila dosáhnout toho, aby české úřady po šesti desetiletích nějak rozhodly o námitce proti vyvlastnění majetku Schwarzenbergů na základě Benešových dekretů. Podle Pezoldové správní řízení dosud právoplatně neskončilo. Se žalobou u Městského soudu v Praze neuspěla, nepochodila ani s kasační stížností.

Žalobu proti nečinnosti úřadů podala Pezoldová na ministerstva financí, vnitra a zemědělství. Námitku proti vyvlastnění podal brzy po druhé světové válce tehdejší advokát rodiny. Nikdo však o ní nerozhodl, což je podle advokátů Pezoldové chyba.

Ústavní stížnost padla nedávno

Městský soud v Praze loni v lednu uvedl, že správní řízení skončilo vydáním speciálního zákona o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na československý stát. Takzvaný Lex Schwarzenberg schválili zákonodárci v roce 1947.

Zatím poslední ústavní stížnost podala Pezoldová před nedávnem. Napadla v ní verdikt, jímž ji Nejvyšší soud údajně vyloučil z dědického řízení po Adolfu Schwarzenbergovi a ponechal v něm pouze Karla Schwarzenberga z orlické větve rodu. Pezoldová tvrdí, že ji Nejvyšší soud v podstatě zcela vyloučil z okruhu účastníků dědického řízení po Adolfovi. Ve sporu jde nyní o to, s kým budou nadále soudy v dědickém řízení jednat.

Pezoldová žádá od českého státu mnoho nemovitostí, například zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a mnoho staveb a pozemků v jižních Čechách. O většinu svého obrovského majetku přišli hlubočtí Schwarzenbergové na základě zákona z roku 1947. Rodina Pezoldových tvrdí, že zákon je od počátku protiústavní a pokouší se dosáhnout jeho zrušení.

Pezoldová, která žije převážně v Rakousku, se nemovitostí domáhá jako dědička posledního šlechtického držitele hlubockého majetku Adolfa Schwarzenberga. Druhá větev Schwarzenbergů, jež bývá označována jako orlická, získala majetek v Česku už dříve zpět. Nejznámějším představitelem orlické větve je Karel Schwarzenberg.

Podle Rossmanna si Adolf a Jindřich Schwarzenbergové přáli, aby se jejich nástupce snažil o získání celého majetku v jižních Čechách. "Nejvyšší zemský soud v Rakousku právě řekl, že ve chvíli, kdy se ten, kdo se o to snažit měl (Karel Schwarzenberg), nesnažil, tak tím nemá nárok být dědicem. On se hájí tím, že se celou dobu snažit nemohl, že mu to neumožňovala zdejší legislativa," upřesnil advokát Rossmann.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.