Soudce Royce Lamberth rozhodl o zveřejnění spisu na základě žádosti historika Stanleyho Kutlera. Podle něj má spis obrovskou historickou hodnotu.
Soudce rozhodnutí vysvětluje v patnáctistránkovém dokumentu. Zveřejnění má podle něj nesporný historický význam, který převyšuje zvyklost utajovat výpovědi před velkou porotou.
Aféra WatergateAféra Watergate vypukla v červnu roku 1972 poté, co se do kanceláří Demokratické strany v komplexu Watergate vloupalo pět mužů. O dva dny později list The Washington Post přišel s informací, že stopy vedou k lidem z Bílého domu. Později se ukázalo, že loupež byla součástí akce, která zahrnovala sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Tehdejší prezident Richard Nixon kvůli aféře v roce 1974 rezignoval, aby se vyhnul obvinění v Kongresu. |
"Aféra Watergate by se v americké historii neměla zveličovat," uvedl soudce s tím, že i po 36 letech vyvolává skandál obrovský zájem. "Odhalení svědectví prezidenta Nixona by mohlo doplnit dosavadní historické poznatky, podpořit vědeckou diskusi a zlepšit povědomí veřejnosti o tomto důležitém momentu," dodal.
Administrativa Baracka Obamy však zveřejnění výpovědi moc nepodporuje. Jako důvod svého postoje uvádí hlavně ochranu osobních zájmů lidí zmíněných ve spisu.
Podle soudce by však ohrožení bylo jen minimální. Plno klíčových postav aféry včetně prezidenta Nixona nebo hlavního informátora přezdívaného Deep Throat je už po smrti a ti, kteří ještě žijí, už o Watergate většinou sami napsali několik knih, dávají stále dokola rozhovory nebo o svém zapojení v aféře pod přísahou vypovídají.
Nixon před soudem vypovídal 23. a 24. června 1975, tedy asi deset měsíců poté, co jako jediný americký prezident v historii rezignoval na svůj úřad.
Politický skandál na počátku 70. let vypukl po vloupání do sídla Demokratické strany. Kromě Nixonovy rezignace vedl skandál k uvěznění mnoha členů jeho administrativy.
