Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zakázal vydávat paměti komunisty Biľaka. Knihu zničte, nařídil

  17:37aktualizováno  17:37
Kontroverzní knihu s názvem Až po mé smrti, obsahující paměti význačného komunistického funkcionáře a politika Vasila Biľaka, musí vydavatel stáhnout z prodeje a výtisky zničit. Rozhodl o tom soud, který tak vyhověl Biľakovým potomkům. Ti tvrdili, že vydavatel nemá na vydání pamětí jejich otce práva.

„V mých úvahách dominuje to, že nejde o občanskoprávní spor, ale o to, aby se veřejnost nedozvěděla pravdu o Biľakově roli v srpnových událostech roku 1968,“ zhodnotil snahu Biľakových dědiců vydavatel Svatopluk Štefl. Kniha podle něj obsahuje informace natolik závažné, že veřejnost má právo je znát. 

Jiného názoru jsou však Biľakovi potomci Dmitrij Biľak a Naděžda Ševcová. Po vydání knihy s názvem Až po mé smrti, která obsahuje paměti jejich otce, vydavatele nařkli, že k dílu nemá autorská práva. Soudně dosáhli stažení knih z prodeje a zničení již vydaných výtisků. Toto rozhodnutí potvrdil v úterý Vrchní soud v Praze. 

Vasil Biľak na archivním snímku

Vasil Biľak

Soudkyně Dagmar Javůrková vysvětlila, že ani neměla jinou možnost. Vydavatel totiž v minulosti nevyužil termín, do kdy se k nařčení z porušení autorských práv mohl vyjádřit. „Moje matka, jednatelka společnosti, měla zdravotní problémy a oznámení zaslané do datové schránky tak ušlo její pozornosti,“ vysvětlil tuto chybu Štefl. Na verdikt to však vliv mít nemohlo.

Bál se vězení a vzpomínky nejdřív vydat nechtěl

Paměti Vasila Biľaka vyšly už v roce 1991 pod názvem Miľníky môjho života, ale podle Biľaka to bylo „pirátské“ vydání bez jeho souhlasu. Později ho s prosbou o vydání pamětí oslovil právě Svatopluk Štefl z vydavatelství BVD.

 „Kontakt s ním mi zprostředkoval ve druhé polovině 90. let Ján Riško, bývalý ředitel Československého rozhlasu. Biľak nejprve nesouhlasil. V té době byl vystrašený, měl obavy z trestního stíhání, ale potom se nám ho podařilo zlomit,“ uvedl Štefl. 

Vasil Biľak

Významný slovenský komunistický politik. Od padesátých let byl členem Slovenské národní rady, později poslancem Národního shromáždění ČSSR a následně až do prosince 1989 poslancem Federálního shromáždění. Při událostech Pražského jara byl zastáncem nejkonzervativnějších názorů ve straně, vystupoval proti reformním tendencím a proti Alexandru Dubčekovi. Pravděpodobně měl velkou roli při pozvání vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V této souvislosti byl po listopadu 1989 také trestně stíhán, nicméně stíhání bylo zastaveno. 

Biľak tehdy čelil obvinění, že podepsal zvací dopis pro vojska Varšavské smlouvy. Až později státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo. „On sám nikdy nepřipustil, že by byl autorem zvacího dopisu. Když jsem mu ale kladl otázky, přiznal, že o invazi předem věděl. Měl prý nabídku, že se po ní dostane do čela strany, ale údajně ji odmítl,“ popsal setkání s Biľakem v 90. letech vydavatel. 

K vydání pamětí dal prý Biľak jen ústní souhlas a vymínil si, že kniha smí vyjít až po jeho smrti. „Zakázal nám také cokoli krátit, měnit nebo doplňovat,“ dodal Štefl. Biľak mu tehdy také poskytl několik stran nového textu, který vydavatel do chystané knihy zařadil. 

Bývalý vysoký funkcionář KSČ zemřel v únoru 2014 ve věku 96 let. Štefl záhy vydal jeho paměti včetně pozdějších dodatků a s komentářem historika Vladimíra Čermáka. Po několika měsících ho ale Biľakův syn Dmitrij, se kterým podle svých slov Štefl také jednal a který o chystaném vydání předem věděl, osočil z porušení autorských práv. Protože se Štefl včas nebránil, soudy rozhodly o stažení knihy z prodeje a zničení zbývajících výtisků. 

„Nechápu, jak je vůbec možné, aby byla z formálních důvodů veřejnosti upřena kniha, která informuje o historii týkající se deseti milionů lidí,“ posteskl si vydavatel. Publikace Až po mé smrti se ještě před zákazem prodalo několik tisíc kusů.

Zda se Biľakovy paměti budou moci v budoucnu zveřejnit, není jisté. Právního zástupce Biľakových Petra Maršálka se redakci nepodařilo kontaktovat, u soudu se nechal zastupovat kolegou.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.