Soud se spisy zabýval na základě stížnosti novinářky Gabriele Weberové, která o ně několikrát marně žádala. Weberová věří, že by dokumenty mohly poskytnout nové informace o Eichmannově poválečném životě včetně jeho útěku do Argentiny, kde žil několik let pod falešným jménem, než ho tu vypátrali agenti izraelského Mossadu.
Archivní podklady z 50. a 60. let mají celkem 3 400 stran a pod zámkem ležely z nařízení spolkové vlády jakožto dozorčího orgánu celé půlstoletí. Odtajnění dokumentů Spolková zpravodajská služba, která archiválie spravuje, dosud striktně odmítala.
Argumentovala tím, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit práci jednoho z informátorů a vztahy s blíže neurčenou zahraniční zpravodajskou službou, která poskytla část informací. Zveřejnění spisu by prý také poškodilo německou blízkovýchodní politiku, nehledě k tomu, že by ve spisech musely být začerněny všechny citlivé údaje. To by bylo nejen nákladné, ale navíc by se to ani neslučovalo s archivářskými zásadami.
Řada kritiků však tvrdila, že jsou ohledy na cizí zpravodajské služby a další argumenty Spolkové zpravodajské služby pouhou záminkou, proč mají dokumenty zůstat v tajnosti. "Pro nikoho není jejich zveřejnění tak bolestné jako pro Němce samotné," citoval německý list Der Spiegel argentinského novináře a specialistu na poválečný nacismus Ukiho Goñiu. Podle něj mohou spisy přinést nové informace například o tom, jak se Eichmannovi podařilo z poválečného Německa uprchnout nebo o tom, kdo mu v ukrývání pomáhal.
Spolkový správní soud se sídlem v Lipsku teď rozhodl, že Spolková zpravodajská služba nemůže udržovat v tajnosti všechny dokumenty. U řady složek podle soudu zmizely důvody, proč byly původně v utajení.
Kdo byl Adolf EichmannAdolfa Eichmanna pověřil nacistický vůdce Adolf Hitler takzvaným konečným řešením židovské otázky. Po válce architekt holocaustu utekl do Argentiny, kde žil i se svou ženou pod falešným jménem. Patnáct let po válce, 11. května 1960, ho vypátrali a tajně unesli agenti izraelského Mossadu. V Izraeli byl nacistický zločinec v prosinci roku 1961 odsouzen k trestu smrti a po zamítnutí žádosti o milost byl 31. května 1962 oběšen. Eichmann napsal ve vězení paměti, které byly zveřejněny až v roce 2000 V nich Eichmann tvrdil, že se cítí nevinný a že pouze plnil rozkazy. |
