Koláčný už obvinění ze zpronevěry 24 milionů z fondu čelil dvakrát, pokaždé ho ale soud obžaloby zprostil. Právě kvůli protahování řízení, za které podle soudu Koláčný nemohl, přikročil soudce k udělení tříletého trestu, přes to, že by podle zákonů mohl vyměřit pěti- až dvanáctiletý pobyt za mřížemi.
Koláčný jako šéf představenstva fondu údajně spolupracoval s Janem Ševčíkem, poradcem ředitele společnosti Priorit. Podle soudu Ševčík nakupoval akcie pro Priorit a vzápětí dal pokyn k jejich prodeji za cenu nejméně dvojnásobnou. Krátce nato Koláčný zadal poptávku po akciích za vyšší cenu, čímž v roce 1996 fond přišel asi o 24 milionů korun.
K odsouzení obou mužů v jednom z posledních případů divoké privatizace na Plzeňsku dříve chyběly důkazy o jejich úmyslné dohodě. Koláčný také tvrdil, že necítí vinu a že se o nevýhodnosti celkem 23 souvisejících obchodů dozvěděl až z trestního spisu. I dnes se proti rozsudku odvolal, s novináři se nebavil.
Ševčík, který původně stál před soudem také, se soudu bát nemusí. Jeho stíhání skončilo letos v březnu - psychologové, psychiatři a neurochirurgové, kteří ho zkoumali, uvedli, že není schopen řízení ze zdravotních důvodů.
Pokud by rozsudek nabyl právní moci a Koláčný nezaplatil pět milionů pokuty, náhradním trestem jsou dva roky ve vězení.
