Halík s Karpíškem se znali z volejbalu. Zatímco u Karpíška soud dospěl k závěru, že spáchal podvod, Halíka osvobodil.
Soudci nenašli jednoznačné důkazy o tom, že do počítačového systému zasáhl právě programátor Halík.
Plzeňský krajský soud věc projednával už počtvrté. Jiní soudci předtím oba muže třikrát zprostili obžaloby.
Osmatřicetiletý Milan Karpíšek po vynesení dvouletého trestu s tříletou zkušební dobou nehybně seděl vedle své advokátky. Hlavu si podepíral levou dlaní, občas prsty prohrábl vousy.
Pozorně poslouchal soudce Tomáše Boučka, když vysvětloval, proč právě jemu senát vyměřil podmíněný trest. A proč jeho kolega Petr Halík i na čtvrtý pokus vyvázl bez trestu.
Senát vedený Boučkem stál při rozhodování o vině a trestech před zásadním problémem: který z důkazů je pro soud důvěryhodnější.
Svědectví znalkyně, která jednoznačně potvrdila, že podpisy při výběrech statisícových částek z bankovních účtů jsou jen a pouze Karpíška?
Nebo bezúhonným svědkům, kamarádům Karpíška z volejbalu a jeho zaměstnavatelům, kteří tvrdili, že Karpíšek nemohl peníze v bankách vybírat, protože byl v té době na volejbalovém soustředění a pak na velkém turnaji?
"Posudek je jednoznačný. Je natolik přesvědčivý, jednoznačný a kategorický, že ho nelze zvrátit jinými důkazy," vysvětlil předseda senátu, čemu dali při rozhodování přednost.
Soud dospěl k závěru, že Karpíšek zakládal v různých bankách účty, na které byly prostřednictvím zásahu do bankovního systému převedeny cizí peníze.
Londýnské firmě, která dnes už zkrachovalou Kreditní banku Plzeň koupila, musí podle soudu zaplatit bezmála 4,5 milionu korun. Karpíšek i žalobce si nechali lhůtu na rozmyšlení, zda se proti verdiktu odvolají.
