S tím však Evropský soudní dvůr nyní skoncoval. Unijní soudci dali totiž za pravdu německému lékaři Norbertu Jaegerovi, který se domáhal zahrnutí těchto pohotovostí do celkové pracovní doby, kterou má za měsíc odpracovat.
V Německu, ale ani v Česku nejsou výjimkou případy, kdy má lékař pohotovost po 24 i více hodin, takže když má smůlu, vůbec se nevyspí. A i když se vyspí, tak jen chvílemi, přerušovaně. A to snad ani není spánek.
"Krátké pauzy stačí sotva na to, aby si člověk odskočil na toaletu. Na vydechnutí pak není ani pomyšlení," řekl Jaeger o situaci na klinice v severoněmeckém Kielu, kde působí. "Unavený lékař dělá chyby. Pracovní podmínky volají do nebes jsou na úkor pacientů," vysvětluje Jaeger pohnutky, které ho vedly k soudu.
Může se opřít o vědecká dobrozdání: pokud člověk 24 hodin nespí, jsou jeho duševní schopnosti a reakce stejné jako u pijáka s nějakým tím promile alkoholu v krvi. A kdo má chuť dostat se takovému člověku "pod nůž"?
V rozsudku však nejde jen o změnu právního statutu pro lékařskou pohotovost. Evropská unie totiž stanoví, kolik hodin týdně smí člověk pracovat, a také lhůty, po jejichž uplynutí musí mít odpočinek.
Maximální pracovní doba v EU je nyní 58 hodin týdně. Od roku 2009 to bude ještě o deset hodin méně. Ve spojení s Jaegerovým rozsudkem to znamená, že zdravotnictví, kde už teď pracuje desetina zaměstnanců unie, musí buď prodělat hlubokou reformu, nebo musí dostat více peněz na přijetí většího počtu lékařů.
Jen v Německu bude nutné vydat po Jaegerově vítězství na zdravotnictví ročně o 1,7 miliardy eur více. A nadto bude třeba přijmout dalších 27 tisíc lékařů a 14 tisíc příslušníků dalšího lékařského personálu. A to je oříšek nejen finanční. Už teď chybí v Německu tři tisíce lékařů. Práce je to náročná a platy nejsou na německé poměry nijak zvlášť vysoké: kolem 3000 eur.
Ostatně situace v Česku není o mnoho lepší, a tak kdo může a má chuť, jde na západ. Třeba právě do Německa. České nemocnice pak s obtížemi shánějí personál dále na Východě.
Právě kvůli penězům také Jaegerovy soudní aktivity vzbudily ostrý nesouhlas řady jeho kolegů. Pohotovosti jim totiž zatím vynášely 500 až 700 eur měsíčně navíc. Peníze mohou být problémem i v České republice, která musí rozhodnutí unijních soudců také zavést.
Pokud totiž stát unijní rozhodnutí nepřijme, mohou jej lékaři žalovat před týmiž soudci, kteří rozhodli ve věci Jaeger. A pokud přijme, avšak nemocnice je budou obcházet, hrozí zase vlna žalob k domácím soudům. V Německu se však už objevily spekulace, že verdikt lze obejít: stačí prý privatizovat nemocnice a pak už záleží jen na tom, co si s personálem dohodne nový majitel.
