Právní kontinuita skautské organizace nebyla dodržena, domnívá se Cimrová. Ministerstvo vnitra zapsalo po listopadu 1989 Junák jako novou organizaci. Soud by se proto podle ní nemusel zabývat otázkou vlastnického práva Junáku ke Štiřínu.
Soudkyně je však přesvědčena o tom, že by mělo být podáno odvolání, aby spor prověřil ještě další právní názor. Zástupci Junáku se proti dnešnímu rozhodnutí odvolají.
Předchozí vývoj sporu
Spor o zámek se táhne už pět let. Je jednou z několika kauz, kdy spolky žádají o vrácení majetku. Líčení bylo v říjnu 2001 odloženo. Organizace Junák podala dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém požaduje, aby konferenční centrum do vynesení rozudku nemohlo nakládat se spornými nemovitostmi.
Ačkoliv okresní soud v květnu vydal předběžné opatření, jímž zakázal žalované straně s nemovitostí disponovat, krajský soud v odvolacím řízení předběžné opatření zamítl. Právní zástupkyně Junáka Lenka Rivolová vysvětlila, že se na Nejvyšší soud obrátila kvůli obavám z prodeje Štiřína před ukončením sporu.
Obvodní soud odročil jednání na říjen 2001 na žádost představitelů Junáka. "Příští týden bychom měli získat podklady z Ústavu dějin, které dokládají právní kontinuitu Junáka a tím jeho nárok na zámek," sdělil starosta skautské organizace Jiří Navrátil.
S poválečným skautem zametl "Vítězný únor"
Do vlastnictví skautů se nemovitost spolu s přilehlými pozemky dostala v roce 1946 jako náplast za skautský majetek zabavený nacisty. Tehdejší Pozemkový fond ho tzv. úplatným přídělem Junáku prodal za 350 tisíc korun do správy, držení a užívání.
"Až po dvouletém užívání byl zámek skautům protokolárně předán do vlastnictví, a to paradoxně právě 25. února 1948," řekl Navrátil. V roce 1948 nelegální Ústřední akční výbor Národní fronty převedl celý skautský majetek na tehdejší Český svaz mládeže. Vedle zámku tak vzalo za své i 197 skautských srubů, chat, hřišť a tábořišť.
O dva roky později svaz převedl zámek na stát a následných 40 let ho užívalo ministerstvo školství.
Ministerstvo: Do zámku jsme investovali
Na začátku devadesátých let převzalo objekt ministerstvo zahraničí, které zde zřídilo své konferenční centrum. Po listopadu se na Štiříně začala pořádat nákladná manažerská školení a provozovat cestovní ruch. "Cestovní agentura tu nabízela pobyty zpestřované osobními asistentkami," tvrdí Navrátil.
"Na zámku pořádáme i komerční akce, ale přednost má samozřejmě státní správa," uvedl ředitel Konferenčního centra Andrzej Budzanowski. "Příští rok budeme mít permanentně obsazeno, jelikož tady budou pracovat komise v souvislosti se summitem NATO v praze," doplnil.
Skauti chtějí Štiřín zpět. Konferenční centrum jejich nárok neuznává. Prohlásilo, že vrácení zámku brání důležitý veřejný zájem. "Pokud bude naše země směřovat do EU, bude representativní prostor pro mezinárodní jednání jistě plně využit," soudí Budzanovski.
Konferenční centrum převzalo zámek ve zdevastovaném stavu. "Na podlaze bylo linoleum, stěny obložené umakartem. Na to, aby se zámek dostal do dnešního stavu byla nutná investice v desítkách milionů korun," říká Budzanovski. Dnes kromě konferenčního centra funguje na Štiříně hotel s 83 lůžky, náročné klientele je k dispozici také golfové hřiště.
Junák pracoval i v exilu
Státní správa se lukrativního majetku vzdát nechce. Zpochybňuje právní kontinuitu Junáka. Zástupkyně ministerstva Dana Janíková míní, že mravní a ideová kontinuita není totéž co kontinuita právní. Starosta Junáka Jiří Navrátil ale tvrdí, že skautská organizace nikdy legálně nezanikla. "I v dobách nesvobody existovalo v zahraničí exilové ústředí Junáka," poukazuje.
