Čtrnácti hlasy proti třem rozhodl Evropský soud ve Štrasburku, že Francie druhý článek evropské konvence o lidských právech, který se týká práva na život, neporušila.
"Soud je přesvědčen, že teď není ani žádoucí, ani možné abstraktně odpovídat na otázku, zda dítě, které se má narodit, je už osobou ve smyslu druhého článku konvence," uvádí se ve výnosu.
"Jestliže by byl tento případ klasifikován jako zabití, znamenalo by to komplikace při provádění potratů z důvodu vrozené vývojové vady. Jednalo by se totiž také o zabití," komentoval pro iDNES rozhodnutí soudu Lukáš Rob, přednosta porodnicko-gynekologické kliniky nemocnice v Motole.
Stěžovatelka Thi-Nho Vo přišla o plod v šestém měsíci těhotenství v roce 1991. Lékaři si ji spletli s jinou pacientkou, které mělo být téhož dne vyjmuto nitroděložní tělísko. Lékař způsobil těhotné ženě výtok plodové vody, takže bylo nezbytné těhotenství přerušit.
Kasační soud v roce 1999 zrušil rozsudek odvolacího soudu v Lyonu, podle něhož dostal lékař za neúmyslné zabití šest měsíců vězení podmínečně a měl zaplatit pokutu ve výši 1500 eur, to je asi 45 tisíc korun.
Soud odmítl uznat, že se lékař provinil neúmyslným zabitím. Neuznal ani to, že by plod mohl být již lidským tvorem zasluhujícím si právní ochranu.
Český lékař: Plod má právní status až po porodu
Podle Roba získává lidský plod právní status až po porodu. Narodí-li se například plod mrtvý, není to klasifikováno jako zabití. "Nedovedu si ale vysvětlit, jak mohlo dojít k pochybení u tak komplikovaného zákroku se všemi schvalovacími procesy, jako je interupce," dodává doktor Rob.
"Podle zákona má lidský plod právní status pouze v oblasti dědického práva," soudí právník pražské advokátní kanceláře Karel Codl. Lidský plod může podle českého právního systému nabývat majetek, ale pouze tehdy, narodí-li se živý.
