Soud exprokurátora po 9 letech osvobodil

  • 4
Exprokurátor Jiří Šetina byl po 9 letech osvobozen. Podle soudu sice vyzradil státní tajemství, když upozornil ministra na možné sledování jeho podřízeného tajnou službou, ale trestný čin nespáchal. Celé líčení se kvůli tajným informacím konalo za zavřenými dveřmi.

"Bývalý ministr průmyslu (Vladimír Dlouhý - pozn. red.) skutečně nebyl osobou povolanou, aby jí obžalovaný sdělil informace o použití odposlechové techniky," uznala soudkyně Městského soudu v Praze.

"Nicméně skutková podstata trestného činu naplněna nebyla," dodala v závěrečné řeči předsedkyně senátu Hany Hrnčířové. "Pohnutkou obžalovaného nebylo ohrozit práci BIS, nebo průběh vyšetřování."

"Obžalovaný neohrozil státní bezpečnost ani ničí život. Pokud by se tak stalo, potom by spáchal trestný čin," vysvětlila soudkyně, proč Šetinu zprostila obžaloby.

"Když se zeptáme, k čemu v důsledku jeho jednání došlo, zjistíme, že vlastně k ničemu," konstatovala s nadsázkou.

"Při rozsudku jsme museli také vzít v potaz, že od doby, kdy byla podána žaloba, uplynula skutečně dlouhá doba," poznamenala Hana Hrnčířová v závěru líčení.

Jiří Šetina rozsudek uvítal. "Tu ostudu už nikdo neodčiní, ale konečně někdo uznal, že jsem nic nespáchal."

Státní zástupce Martin Omelka se proti verdiktu odvolal. "Domnívám se, že zákon nebyl správně aplikován," argumentoval u městského soudu. 

Šetina žalobu nechápal
Předmětem sporu byl fakt, že exprokurátor vyzradil tajné informace bývalému ministrovi průmyslu Vladimíru Dlouhému. Jednalo se o odposlech jednoho z jeho náměstků, které měla vést BIS.

V době, kdy Šetina Dlouhému informaci sdělil, bylo už ale odposlouchávání odvoláno. Bývalý prokurátor tak oznámil něco, co si neověřil a nemusel tím pádem vůbec říkat.

Roznětkou celého případu byl článek v deníku Právo. Skutečnost, že redaktor deníku se o výměně informací mezi Šetinou a ministrem dozvěděl, přivedla státní zastupitelství k domněnce, že Šetina vyzradil státní tajemství.

Šetina svou obžalobu po celou dobu procesu nechápal. "Jsem souzen pro skutek, který už není v trestním zákoně," prohlásil v říjnu na chodbě pražského městského soudu. Za ohrožení státního tajemství obžalovanému hrozilo až tříleté vězení.

Exprokurátor byl původně obžalován ještě z devizového deliktu. Zisky za pronájem své pražské vily totiž ukládal do švýcarské banky. Městský soud ale stíhání v tomto bodě zastavil, protože nebyl spáchán trestný čin.

Svědčil i exministr Dlouhý
Protože soud projednával obžalobu z vyzrazení státního tajemství, byla z jednání vyloučena veřejnost. Všichni účastníci včetně žalobce a obhájce museli ostraze soudu odevzdat mobilní telefony.

Sedmdesátiletý Šetina měl během říjnového líčení v síni dva důvěrníky. K soudu se v roli svědka dostavil také Vladimír Dlouhý. "Odkáži soud na svou výpověď na policii, kterou jsem učinil ještě jako ministr."

Vyzrazení podle staršího zákona
Jiří Šetina namítá, že trestný čin vyzrazení státního tajemství podle zákoníku z roku 1993 již neplatí. Domnívá se, že pokud by byl souzen podle současného zákoníku, jeho konání by již skutkovou podstatu tohoto činu nenaplnilo.

Státní zástupce Martin Omelka vysvětlil, že směrodatný je zákon, který platil v době spáchání skutku. "Já i předsedkyně soudu jsme to obžalovanému vysvětlovali asi třikrát, leč bohužel to nepochopil," řekl.

Podle nové právní úpravy by se postupovalo jen v případě, že by byla pro obžalovaného příznivější. V roce 1993 za tento čin hrozily až tři roky, nyní šest.

Kauza začala v roce 1994
Případ se táhne už devět let. Obvodní soud pro Prahu 1 Šetinu v roce 1996 zprostil obžaloby. V roce 1997 odvolací městský soud osvobozující verdikt zrušil a kauzu vrátil k novému projednání.

Obvodní soud loni odročil kauzu na neurčito. Státní zástupce totiž s poukazem na novelu trestního řádu navrhl, aby se případem v novém líčení zabýval pražský městský soud. Vrchní soud návrh uznal.

Bývalý generální prokurátor Jiří Šetina čeká na začátek přelíčení u pražského městského soudu. (30. října 2003)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video