Celá věc se nyní vrátí Evropské komisi, která na ČR žalobu podala. Ta bude muset zjistit, zda došlo k nápravě. Pokud by tomu tak nebylo, zahájila by komise s Českem novou proceduru pro porušení práva. Ta by Prahu mohla znovu dostat před ESD a nakonec by mohla skončit až výraznou pokutou ve výši stovek milionů korun. To se nicméně v EU stává jen ve velmi ojedinělých případech.
"Rozhodnutí ESD není překvapivé. Antidiskriminační zákon je znovu projednáván v parlamentu, ČR tedy problém řeší, nicméně obecnou zárukou pro občany je ústavně zakotvený zákaz diskriminace prostupující celou českou legislativu," sdělil iDNES.cz místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Směrnice (86/378/EHS a 96/97/ES) se vztahují třeba na zaměstnance nebo obyvatele samostatně výdělečně činné, kteří museli přerušit svou činnost kvůli nemoci, mateřství či třeba kvůli úrazu. Spadají pod ně i lidé, kteří žádají o zaměstnání, starobní důchodci a invalidové.
Normy pak stanovují, že všichni musí mít zajištěno rovné zacházení v přístupu k systémům sociálního zabezpečení v dané zemi.
Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí další žaloby
Situaci by zřejmě vyřešilo přijetí tzv. antidiskriminačního zákona. Ten sice už schválil parlament, prezident Václav Klaus ho ale vetoval. - čtěte Klaus vetoval antidiskriminační zákon, který žádá EU. Je podle něj zbytečný
Pokud zákonodárci veto hlavy státu nepřehlasují, hrozí podle ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové České republice pokuty a série žalob od Evropské komise.
"Vetováním antidiskriminačního zákona se prezident zasloužil o další mezinárodní kaňku na pověsti České republiky," řekla Stehlíková.
Přijetí zákona podporují zelení. Naopak občanští demokraté většinou souhlasí s prezidentem a považují ho za zbytečný. "Přijetí antidiskriminačního zákona, jakkoli patří mezi ty, které bych za normálních okolností nepodpořil, je nezbytné," uvedl vicepremiér Petr Nečas. Připomněl, že Česko jako člen EU musí její pravidla respektovat a její směrnice do svých zákonů přenést.
K přehlasování prezidentova veta je ve Sněmovně zapotřebí 101 hlasů. Zákon nemá dostatečnou podporu jistou, poslanci navíc hlasování už půl roku odsouvají. Nečas ale nevyloučil, že by k rozhodnutí mohlo dojít ještě letos. Zákonodárci by se museli sejít na mimořádné schůzi, o kterou však dosud nikdo nepožádal.
