Nejvyšší soud se "nezřízeným životem" zabýval kvůli stížnosti muže z Ostravska. Toho jeho otec vydědil právě pro nezřízený způsob života.
"Neplatil dlouhodobě na výživu svého syna, opíjel se, byl agresivní na své životní partnerky, páchal násilnou trestnou činnost a svému okolí neustále lhal," uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Právní definice nezřízeného životaZa vedení nezřízeného života ve smyslu ustanovení § 469a odst. 1 písm. c) obč. zákoníku lze označit takové chování, které evidentně vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy. O trvalé vedení nezřízeného života pak půjde v takových případech, kdy chování vyděděného bude vykazovat známky kontinuálnosti (tedy nikoliv jen nahodilosti či ojedinělosti) a dlouhodobosti, kdy již zpravidla nebude možné očekávat návrat k běžnému způsobu života tak, jak je vnímán většinou společnosti. |
Soud nakonec dovolání muže zamítl a ten tak přišel o možnost dědit. "Současně vzal tento příklad jako modelovou situaci k tomu, jak posuzovat nezřízený život, a poprvé tak určil definici, která se stává vodítkem pro všechny české soudy," vysvětlil Knötig.
Do kategorie nezřízený život lze tedy podle Nejvyššího soudu zařadit především dlouhodobé či trvalé neplnění vyživovací povinnosti a péče o děti či rodinu, alkoholismus, drogovou závislost, nekontrolovatelnou závislost na hracích automatech, opakovanou trestnou činnost a další neřesti.
"Zjednodušeně lze tedy říci, že člověk, který se dlouhodobě opíjí, nestará se o rodinu, zanedbává péči o děti, peníze prohrává v automatech, fetuje či jinak se vyhýbá normálnímu stylu života a ubližuje svému okolí, pak žije právě nezřízený život a jeho rodina má plné právo jej připravit o právo na rodinný majetek," uvedl Knötig.
