Palác v pražské Lannově ulici byl v roce 2006 součástí směny budov ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) za jiné nemovitosti. Po uzavření směnné smlouvy mezi státem a firmou WSF Delta ministerstvo pověřilo Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), aby se o nemovitost starala do konce srpna 2006.
ČSSZ sice střechu paláce opravovala již předtím, v únoru ale práce zastavila. Legierská pak podle obžaloby 10. dubna uzavřela s ČSSZ dodatek dohody o nouzovém zajištění provozu paláce, ve kterém správě uložila pokračovat v opravách střechy budovy, přestože věděla, že se o den později stane jejím vlastníkem firma.
ČSSZ to podle spisu zjistila v červnu a od dohody o provozu objektu odstoupila s tím, že hrozí použití peněz ze státního rozpočtu ve prospěch soukromé společnosti. Do té doby do oprav podle obžaloby vložila zhruba 1,5 milionu korun. Legierská prý ale trvala na pokračování oprav za dalších asi 2,5 milionu. ČSSZ pak podala trestní oznámení, ministerstvo se k němu připojilo v listopadu 2006.
Soud: Jednání nebylo trestným činem
Prvoinstanční soud už dříve Legierskou osvobodil s tím, že se vůbec neprokázalo, že by se stal skutek, pro který je stíhána. Podle soudu byly státní peníze použity účelně a Legierská se naopak snažila předejít škodám, které by mohly vzniknout na státním majetku. Za případnou škodu totiž podle rozhodnutí odpovídal stát až do konce června - do okamžiku předání budovy firmě WSF Delta.
V souvislosti se správou paláce podle obvodního soudu pochybili úplně jiní lidé, především z řad pracovníků ČSSZ, která budovu původně užívala. Podle prvoinstančního soudu tak mohlo jít o případ na politickou objednávku.
