Soud jeho počínání kvalifikoval jako "urážku náboženství vyvolávající možnost veřejných nepokojů".
Chování Manfreda van H. podle soudce "překročilo rámec společnosti založené na toleranci a respektování lidské důstojnosti, a pod rouškou svobody názoru a vyjadřování ohrožovalo klidné soužití".
Jednašedesátiletý obchodník se k činům doznal. Označil se ale za přívržence skupiny studentů, kteří chtěli uspořádat "umělecký protest proti islámskému terorismu", a on se jim snažil prodejem "koránového" papíru finančně přispět.
Studenti údajně chtěli vybudovat pomník obětem islamistického teroru a každý, kdo si balíček papíru za čtyři eura koupil, tím dvěma eury přispíval na pomník.
Po zveřejnění případu, který ventilovala média, dostal Manfred van H. několik výhrůžek zabitím. Íránská vláda v Berlíně proti jeho akci diplomaticky protestovala.
V současnosti se ale pozornost islámského světa soustředila na karikatury proroka Mohameda v dánském a jiném evropském tisku a masově organizované protesty muslimů konané v mnoha zemích světa směřují hlavně proti nim.
