Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aktivista Cibulka zlomil soud, dostal naději získat náhradu za věznění

  16:37aktualizováno  16:48
Aktivista a někdejší disident Petr Cibulka žádá stát o 36 tisíc korun jako náhradu za újmy způsobené dvouměsíčním vězněním z politických důvodů v roce 1986. Tu mu však soudy zatím nepřikleply. Ústavní soud ale v úterý uznal, že tím byla porušena jeho základní práva. Případ musí znovu projednat Obvodní soud pro Prahu 2.

Politický aktivista a někdejší disident Petr Cibulka. | foto: ArchivMF DNES

"ÚS znovu potvrdil, že lidé, kteří byli za minulého režimu nezákonně vězněni, mají nárok nejen na náhradu majetkové, ale také morální, citové újmy. Je to velký přínos pro spravedlivý proces, jak jej očekáváme v této zemi," řekl ČTK Cibulkův advokát Lubomír Müller. Jde podle něj o třetí podobný nález Ústavního soudu, avšak první, který se netýká odpíračů základní vojenské služby z řad Svědků Jehovových.

Cibulka před rokem 1989 aktivně vystupoval proti komunistickému režimu a opakovaně kvůli tomu skončil ve vězení. Dvouměsíční trest z roku 1986 uložil Cibulkovi Městský soud v Brně za maření výkonu úředního rozhodnutí. Provinění v podstatě spočívalo v tom, že se Cibulka choval nepoddajně při výkonu dříve uloženého trestu vězení.

V roce 1992 povolil Městský soud v Brně obnovu řízení, rozsudek zrušil a zprostil Cibulku obžaloby. Později pak ministerstvo spravedlnosti přiznalo Cibulkovi nárok na náhradu majetkové škody, tedy v podstatě ušlé mzdy, a to ve výši 2 500 korun za jeden měsíc. Náhradu nemajetkové újmy spojené s odnětím svobody ale ministerstvo nepřiznalo a Cibulka neuspěl ani u pražských soudů.

Obvodní soud původně argumentoval tím, že přiznání nemateriálního zadostiučinění upravuje mezinárodní Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která je pro Česko závazná až od roku 1992. Proto prý nelze náhradu poskytnout za příkoří z předcházejících let.

Podle ÚS však není rozhodující datum, kdy reálně byla porušena práva chráněná úmluvou. Pro posuzování nároku je klíčový až okamžik, kdy příslušný státní orgán uznal, že postup v konkrétní kauze byl nezákonný.

"Ústavní soud v podstatě dospěl k závěru, že v těchto a podobných kauzách je úmluva aplikovatelná, byť je pro Českou republiku závazná až od března 1992," řekl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.