Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Může norský masový vrah Breivik inspirovat české neonacisty?

  14:00aktualizováno  14:00
Norský masový vrah Anders Breivik v těchto dnech vysvětluje soudu podrobně svou zvrácenou ideologii, podle níž je třeba se zbraní v ruce chránit Evropu před islamizací a přistěhovalectvím. Existuje nebezpečí, že by jeho názory mohly získat zdejší následovníky?

Anders Brevik u norského soudu v Oslu (16. dubna 2012) | foto: AP

Čin Anderse Breivika představuje přelom v dosavadních dějinách ultrapravicového terorismu, ať již z hlediska ideového odůvodnění nebo výběru bezprostředních terčů. Podle dosavadních poznatků jde o útok uskutečněný takzvaným "osamělým vlkem“.

Jeho ideové zázemí, prezentované v rozsáhlém publikovaném manifestu, je specifickou variantou myšlení evropské „nové krajní pravice“, nikoliv tradičního fašismu či neonacismu. Breivik hledá inspiraci v křesťanské tradici bojů proti islámu a marxismu, zdůrazňuje však i zednářskou identitu a přinejmenším dílčím způsobem odmítá i historický nacismus. Podporu vyjadřuje i Izraeli.

Válka v několika fázích

Breivik vyzývá k boji proti kulturnímu marxismu, který chápe jako "politicko-morální systém založený na politické korektnosti, mixu marxismu, extrémního egalitarismu, sebevražedného humanismu, antinacionalismu, antievropeismu a kapitalistického globalismu". Jeho cílem je vybudovat válečnickou organizaci "templářských rytířů Evropy a panevropského vlasteneckého hnutí odporu".

Do roku 2030 má uskutečňovat šokující teroristické útoky malých buněk a sabotážní útoky, které připraví půdu pro novou fázi války. Do ní se již zapojí paramilitární milice organizované do větších struktur. To bude trvat do roku 2070. V závěrečné fázi, která bude završena v roce 2083, má být sérií vítězství a převratů získána pro "evropské templářské rytíře" totální moc v Evropě.

Během bojů a zvláště po konečném vítězství mají být zlikvidováni zrádci, kteří umožnili nástup islamizace a kulturního marxismu. Ti jsou rozděleni do čtyř kategorií podle společenského postavení a míry "zavinění".

Ve svých plánech Breivik počítal i s využitím území České republiky a českých spojenců. Vztah Breivika k Česku je třeba vidět ve čtyřech základních oblastech.

Zaprvé jde o využití českého prostředí k bezprostřední přípravě útoku, kde Breivik popisuje svůj neúspěch nakoupit zbraně u českých motorkářských gangů či v pražském podsvětí. Zadruhé jde o čerpání ideové inspirace z českých zdrojů, ať již šlo o takzvané Benešovy dekrety coby vzor pro deportace muslimů z Evropy nebo o kritiku Evropské unie od Václava Klause.

Čechy v nordické unii

Zatřetí jde o plány s českým územím. Breivik "poctil" Čechy tím, že mají být součástí elitní nordické unie, tedy hlavního evropského státu v jeho zvrácených vizích. Z území celé Evropy včetně Česka mají být deportováni muslimové a Romové. Romové mají dostat vlastní stát na území Anatólie, které se uprázdní po vyhnání Turků. To chápe Breivik jako jejich záchranu před vyhlazením, které by jinak Romům hrozilo.

Fotogalerie

Začtvrté pro uskutečnění svých plánů hledal Breivik i české spojence. V manifestu zmínil Národní stranu, která se odkazuje na husitské tradice českého nacionalismu, v době spáchání Breivikova činu už však fakticky nefungovala. Dalším spojencem měl být neonacistický Národní odpor.

Breivikův manifest byl rozeslán i zhruba tuctu Čechů (včetně žen), kteří se měli stát součástí jeho organizace, od politicky nepříliš angažovaných přes fotbalové chuligány a nacionalisty až po neonacisty. Některé si vybral po chatování na anglicky psaných islamofobních sítích. Žádný z nich ho ovšem nenásledoval a někteří jeho čin otevřeně odsoudili.

Podporu v Česku Breivikovi vyjádřila především osvětová organizace White Media, která se hlásí k bělošskému rasismu bez přímých odkazů na nacismus. Ve zvulgarizované podobě se na různých chatových diskusích k Breivikovi přihlásili i někteří "neuvědomělí" neonacisté a individua bez hlubšího ideového zázemí.

Neonacisté Nora odsoudili

Převážná část neonacistických elit však Breivikův čin odmítla a využila jej k útokům na "židozednářství". Podobně se zachovali i někteří extrémně dogmatičtí katolíci a čeští nacionalisté. K Breivikovi se sice odkazoval polský student vyhrožující brněnské Masarykově univerzitě, zde však nešlo o extremistu.

Násilné činy páchané českými neonacisty jsou inspirovány jinými zdroji než Breivikem, především ve skinheadském prostředí 90. let (například Combat 18). Breivikova aktivita by v případě vyhrocení situace v Evropě mohla být inspirující spíše pro novou generaci krajní pravice, vycházející z netolerantního konzervatismu, euroskeptismu a islamofobie. Tento ideový směr však nyní může získávat přízeň působením legálních stran.

Brutalita Breivikova činu zdiskreditovala ideové poselství jeho manifestu a vrhla stín na ty, kteří se s ním překrývají. Brevik do budoucna může být vzorem spíše pro psychopaty toužící po mediální pozornosti než pro strategicky jednající ultrapravici.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.