Ihned po vynesení rozsudku se v jednací síni ozvalo od příznivců Krejčové zvolání Hanba! Soudkyně musela před odůvodněním rozsudku požádat o klid v jednací síni.
Beranová vysvětlila, že Krejčová není trestána za své názory. „Zdejší soud naprosto chápe názorový nesoulad osob, které se účastnily této demonstrace, s projevy, které zazněly na protiuprchlické demonstraci,“ řekla.
Rozhodující pro odsouzení mladé ženy bylo to, že napadla policistu. Zranění, které mu způsobila, pro to není směrodatné, jak vysvětlila soudkyně. Může jen svědčit o intenzitě násilí a o tom, že to nebyl pouhý přestupek. „O přestupek by se jednalo v případě, že by šlo o pouhou strkanici, k jakým na demonstracích dochází,“ uvedla Beranová.
I tak je podle ní čin Krejčové těsně nad hranicí mezi přestupkem a trestným činem a tomu odpovídá velmi nízký trest.
Obžalovaná citovala Hraběte i Bělohradského
Krejčová ve své závěrečné řeči uvedla, že od prvního soudu uplynul již téměř rok a podmínka, která jí tehdy byla vyměřená, by již byla u konce. „Bedlivě jsem sledovala svůj život, zda je dostatečně řádný,“ uvedla. Došla prý k tomu, že až na pokutu 150 korun za přecházení na červenou a pozdní vracení knih do knihovny nic neprovedla. „Jsem suchar,“ řekla. Její projev nepostrádal vtipnost a někteří z jejích příznivců v soudní síni se místy neubránili smíchu.
„Jde o exemplární potrestání, aby se veřejnost nesnažila na policii příliš vyskakovat,“ uvedla ke svému trestu. Cítí se prý hrdá na to, že svého přítele bránila tak, že se snažila chránit ho vlastním tělem, a ne například nakopnutím policisty.
Krejčová závěrečnou řeč pojala i jako vyjádření solidarity anarchistům Igoru Ševcovovi či Martinu Ignačákovi. Citovala básníka Václava Hraběte i filozofa Václava Bělohradského. Řekla, že své trestní stíhání chápe jako sice nespravedlivé, ale svým způsobem účelné. Pomohlo totiž podle ní upozornit na policejní zvůli.
Podle obhájce Pavla Uhla k doteku obžalované směrem k policistovi došlo až poté, co druhý policista Krejčovou chytil takovým způsobem, že ztratila rovnováhu a „položila“ se na záda prvního z mužů. Síla, která působila na jeho rameno, je proto podle obhájce výslednicí dvou sil, nejen té, kterou použila sama Krejčová. „Skutečně mě chytil za břicho,“ popsala Krejčová u soudu.
Jeden ze znalců, kteří se k případu v minulosti vyjadřovali, vyloučil, že by jednání Krejčové mohlo mít za následek zranění policistova ramene. Právě na tento posudek se Uhl ve své závěrečné řeči odvolal. Upozornil také, že zákrok proti příteli jeho klientky nebyl podle něj v pořádku. „Já si kladu otázku, je intenzita zákroku, který vyvolá zranění, proti osobě, která nekladla odpor, přiměřená? Já se domnívám, že nikoli,“ řekl Uhl.
Krejčová se podle něj mohla zcela legitimně domnívat, že postup policie byl nezákonný a mohl bez jejího zásahu vyvolat pro zdraví jejího přítele následky mnohem závažnější.
Státní zástupkyně naopak uvedla, že Krejčová použila násilí hrubého charakteru. „Obžalovaná stojí před soudem pouze pro skutek v prvém odstavci, vůbec nehraje roli to, zda policistovi způsobila nebo nezpůsobila zranění,“ sdělila žalobkyně.
Dodala, že žena podle ní zranění ramene policistovi skutečně způsobila. Zdůraznila, že na záběrech je vidět nejen napadení policisty zezadu, ale také zapáčení jeho ramenem směrem dozadu. „Policista řekl, že žádné zdravotní obtíže před zákrokem neměl. Po zákroku obtíže měl a jiný zákrok ten den neprováděl,“ uvedla dále žalobkyně. Navrhla pro Krejčovou trest stejný, jaký u stejného soudu obžalovaná dostala již minule. Advokát naopak usiloval o zproštění viny.
Znalci se nad případem neshodli
K tomu, zda Krejčová opravdu způsobila policistovi zranění ramene, se vyjadřovaly dva znalecké posudky. Dospěly k různým závěrům. Podle Městského soudu v Praze, který se případem zabýval loni, není ani zranění policisty samo o sobě důkazem, že se stal trestný čin.
V centru Prahy tehdy protestovali odpůrci imigrace a uprchlických kvót. Levicoví aktivisté, mezi které patřila i Krejčová, se pokusili zablokovat průvod demonstrantů. Policisté je údajně nejprve vyzvali, aby vyklidili prostor. Poté zasáhli proti těm, kteří je neuposlechli.
Byl mezi nimi i přítel Krejčové. Jeden z policistů ho zaklekl na zemi a podle Krejčové mu praštil hlavou o zem takovým způsobem, že mu ulomil zub. Krejčová na to reagovala tím, že policistovi skočila na záda a pokusila se ho od jejího přítele odtrhnout. Podle obžaloby přitom policistovi trhla ramenem a způsobila mu tím zranění.
Soud nejprve potrestal Krejčovou podmínkou, a to velmi nízkou. Za násilí proti úřední osobě dostala měsíční trest, odložený na zkušební dobu jednoho roku. Kromě toho měla policii uhradit škodu ve výši zhruba 1 900 korun. Později ji odvolací soud obžaloby zcela zprostil s odůvodněním, že trestného činu se nedopustila. Po dovolání státního zástupce k Nejvyššímu soudu musel případ znovu projednat Obvodní soud pro Prahu 1.
Krejčová již dříve podala žalobu na to, že policie rozpustila shromáždění levicových aktivistů. Soud ji zamítl.
Podívejte se, jak Krejčová komentovala zprošťující verdikt odvolacího soudu v dubnu 2016:
28. dubna 2016 |
