"Je to napůl korektní nabídka, když dluhy nadělal celé stát, ale vítám ji," řekl hradecký zdravotní rada Zdeněk Hajžman. Situace si razantní zásahy žádá. Zdravotní pojišťovny nemají peníze a neplatí, i jejich dluhy jdou do miliard. A dodavatelé opět omezují dodávky léků do nemocnic.
Ministryně chystá škrty i v Praze, je jí totiž jasné, že jinak by ji hejtmani "uštípali". Chce, aby během dvou až tří let místo pěti fakultních nemocnic vznikla jedna univerzitní nemocnice a jedna krajská, zbytek by byla centra provozující špičkovou medicínu.
"Konkrétní jména nemocnic říkat nebudu, přece to nezabiju hned v začátku," uvedla Součková, narážejíc na velkou rivalitu mezi pražskými nemocnicemi.
Zákulisní úvahy jsou takové, že by zmíněnou krajskou nemocnicí mohla být Bulovka či Krč, centrum univerzitní nemocnice by mohlo být na Karlově náměstí, zatímco například Motol by dělal špičkovou medicínu.
Každá nemocnice by se specializovala na to, co umí nejlépe, ostatní obory by zrušila či přestěhovala. Pro pacienty to není špatná zpráva. Někteří to sice budou mít do "své" nemocnice dál, ale měli by dostat kvalitnější péči.
Také by se měli mnohem více léčit ambulantně, dnes jsou totiž v nemocnicích někdy drženi zbytečně. Anebo v nich leží proto, že nemohou být sami doma. Zrušená akutní nemocniční lůžka by se proto z velké části měla přeměnit na lůžka ošetřovatelská či doléčovací. Za pobyt na nich by podle Součkové pacienti platili taxy v rozmezí 45 až 150 korun, stejně jako platí například v domovech důchodců.
Začnou nemocnice rušit zbytečná lůžka?
Zdravotnictví je ve finanční krizi. Ministryně Součková prosazuje tvrdé škrty v síti nemocnic, která je přebujelá. Pacienti na tom prý neprodělají: otevřou se jim více ambulance, a to třeba i večer.
České zdravotnictví má vážné potíže. Všeobecná zdravotní pojišťovna neplatí lékařům v ordinacích, protože nemá peníze. Nemocnice neplatí dodavatelům léků, protože rovněž nemají peníze. Dluhy nemocnic čítají šest miliard korun a kraje, jež je převzaly, říkají: Nemáme na to peníze.
Léta se mluví o tom, že nemocnic, respektive lůžek v nich je moc. Podle statistik ministerstva jsou například některá oddělení (gynekologie, porodnice či dětské) zaplněna jen z poloviny, ale pojišťovny přitom platí veškerý provoz i personál. Na pětině lůžek leží lidé, kteří nepotřebují péči lékařů, ale ošetřovatelku, tedy spíše sociální pomoc.
Na škrty si však zatím nikdo netroufl a nemocnice mezitím přešly na kraje. Ministryně Součková jim nabídla výměnný obchod: když je uděláte, zaplatím vám padesát procent dluhů nemocnic. Kraje už první změny oznámily: v Příbrami se slučují dvě nemocnice, na Královéhradecku v Novém Bydžově bude z nemocnice léčebna.
V Praze se od 1. července ruší plicní oddělení ve Veleslavíně, ale tím to zdaleka nekončí. "Když chci změny po krajích, musím sama začít v Praze," uvedla Součková. Fakultní nemocnice se tu podle jejích vizí sloučí, některá jejich oddělení přestěhují nebo zaniknou.
Bude to boj, protože je s tím spojeno mnoho vedoucích postů. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm sdělil, že změnu vítá "pouze rámcově". Řada šéfů pražských nemocnic je nicméně s redukcí smířena.
Pacienti by nic z toho neměli vnímat jako zlou zprávu, apelovala ministryně. Měli by se víc léčit ambulantně, nemocniční ordinace by měly "jet naplno" třeba až do deseti do večera. A náročné operace by měly dělat nemocnice, které to umějí a jsou vybavené, i když jsou třeba dál od pacientova bydliště.
Někteří lidé jsou dnes nadto v nemocnicích zbytečně. "Když udělám operaci šedého zákalu ambulantně, zaplatí mi pojišťovna 16 tisíc korun. Když vezmu pacienta na lůžko, dostanu téměř 40 tisíc," popsal jednu z absurdit ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát.
