Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mít moc, krizi na Ukrajině vyřeším, řekl Klaus. Vládě by to nesvěřil

  20:13aktualizováno  20:13
Bývalý prezident Václav Klaus by podle svých slov dokázal vyřešit krizi na Ukrajině. Má totiž dostatek zkušeností s rozdělením Československa, což je podle něj i nevyhnutelný vývoj v zemi na východ od našich hranic. „Současné vládě bych roli prostředníka při vyjednávání nesvěřil,“ uvedl dále při úterní diskuzi.

Exprezident Václav Klaus na brífinku k desátému výročí vstupu Česka do Evropské unie (29. dubna 2014). | foto:  František Vlček, MAFRA

„Kdybych měl pravomoci, krizi na Ukrajině bych dokázal vyřešit,“ řekl Klaus při diskuzi Ukrajina mezi Evropou a Ruskem, kterou v Praze pořádal American Institute in Ukraine (AIU) ve spolupráci s Institutem Václava Klause. Tématem byly příčiny ukrajinské krize a řeč přišla i na roli České republiky v konfliktu.

Exprezident poukázal na své zkušenosti z dělení Československa. „Tehdy to bylo nevyhnutelné, bylo nutné provést to rychle a bezbolestně. V takových případech navíc ani jedna ze stran nemůže absolutně vyhrát, vždy musí dojít kompromisu,“ dodal Klaus. A doplnil onu větu, že vládě by řešení krize nesvěřil.

Z pohledu řešení ukrajinské krize se pak opřel také do Evropské unie, jejíž kritikou je dlouhodobě znám. „Evropská unie nemá dostatečný mandát k tomu, aby plnila prostředníka při vyjednávání na Ukrajině. Politici jako Manuel Barroso či Herman Van Rompuy nemají dostatečnou autoritu,“ řekl Klaus.

Jsme svědky prozápadní propagandy, tvrdí Klaus

Klaus dále uvedl, že jsme podle něj svědky jednostranné prozápadní propagandy. V tomto tématu našel zastání také ředitele svého institutu Jiřího Weigla. Všichni účastníci diskuse se nicméně shodli na tom, že řešení vidí především ve vnitřním vyjednávání bez zásahů zvenčí.

Účastníci diskuse

Spolu s exprezidentem k diskuznímu stolu zasedl:

  • ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl
  • profesor politické ekonomie Vlad Sobell
  • ředitel American Institute in Ukraine Anthony Salvia

„Názory, které na Západě převládají, vyprovokoval jednostranný a mainstreamový pohledem médií,“ myslí si Weigl. Podle něj je špatné se na krizi na Ukrajině dívat bipolární optikou jak prozápadním, tak proruským pohledem. „Je nutné najít oboustranné řešení. Pohled na konflikt je redukován na tahanici mezi Západem a Ruskem,“ dodal.

Diskutující také poukázali na jednostrannou kritiku ruského prezidenta. Podle Salvia z AIU, neziskové organizace s úkolem pokládání a řešení otázek americké politiky vůči Ukrajině, je Putin „nejlepším ruským lídrem minimálně od roku 1911“. „A ať už si myslíme o něm cokoliv, je to demokraticky zvolený prezident, což musíme respektovat,“ řekl.

První světová válka by nám měla být lekcí

Jedním z témat diskuze také byla kritika Spojených států. Podle Sobella by skutečným zájmem USA měla být mírová Evropa, její současná zahraniční politika tomu ovšem nenasvědčuje. Salvia však zdůraznil, že USA demokracii podporují, ale je nutné zaujmout nový postoj a omezit intervence, které často vedly k destabilizaci situace v dané zemi.

Sobell také v diskuzi poukázal na podobnost mezi současnými událostmi a první světovou válkou. „Jednou z lekcí, které bychom si měli z první světové války vzít, je, že tehdy nikdo nevěřil, že by se takový konflikt mohl stát. Dnes se v Evropě bojuje zase a opět tomu nikdo nevěří,“ dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.