Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Současná situace se Bosně podobá, ale ani zdaleka to není stejné

aktualizováno 
P r i š t i n a (AP, ptp) - První chybou při pokusu srovnávat Bosnu s Kosovem je myslet si, že to je to samé. Chuť je sice v obou případech balkánská, ale omáčka má jinou barvu.

Podobnosti přirozeně existují - oba konflikty souvisejí s rozpadem bývalé Jugoslávie, oba zneklidňují Západ proto, že mohou lehce překročit hranice, oba také vtahují do hry Srby.
V Bosně se však odehrával mezinárodní konflikt, kde se proti sobě mezi dvěma nezávislými zeměmi postavili tři domácí účastníci, buď jednotlivě, či v koalicích. A co je důležité, všichni tři hovořili stejnou řečí.
Kosovská krize je vnitřním konfliktem v provincii, která je součástí Srbska, hlavní republiky nové Jugoslávie. Zahrnuje nespokojené kosovské Albánce a Srby - dvě kultury, dva jazyky, ale na jednom území.
Do Bosny přišlo nakonec NATO se vzdušnou silou, v Daytonu byla podepsána mírová dohoda a Západ vyhlásil úspěch. Nyní znovu přichází s raketami a bombami. Dnešní politický cíl je však mnohem více zamlžený.
<%-3>Espen Barth Eide, expert na Balkán z Norského institutu pro mezinárodní záležitosti, označil představu, že vzdušná síla NATO ukončila bosenskou válku, za falešnou, protože útoky přišly až v okamžiku, kdy muslimsko-chorvatská koalice už vítězila nad Srby.<%0>
Případné vzdušné údery v kosovském konfliktu, kde většinoví Albánci bojují proti Srbům za nezávislost, by měly zřejmě srazit Miloševiče na kolena a přinutit ho jednat.
V Bosně byl Miloševič integrální součástí mírových jednání, byl partnerem při finálním urovnání, které ukončilo válku. V Kosovu je nesmiřitelným nepřítelem tvrdě vzdorujícím Západu i přes hrozby bombardování.
Etnické čistky bosenského stylu většinou znamenaly vyhánění menšiny z jejích domovů, kam pak přicházely rodiny příslušející k etnické většině. V Kosovu Srbové tvoří menšinu, ale vyhánějí většinové Albánce. Ti tvoří až devadesát procent obyvatel území. Jejich opuštěné, často nezničené a nepoškozené domy však zůstávají prázdné a nejsou zaplňovány vítězícími Srby.
Stejně jako v Bosně situace uprchlíků v Kosovu nutí Západ zasáhnout ještě dříve, než udeří zima.
Jugoslávie je nyní slabší, než byla před šesti lety, oslabena ekonomickými sankcemi a účastí na předchozích válkách. Nyní však jsou Miloševičovy síly připraveny hájit domácí území, nikoli spojence za hranicemi. To může zhoršit rozhodování.
NATO by se také střetlo s celkem slušně vyzbrojenou protileteckou obranou Jugoslávie, která je mnohem nebezpečnější, než byla výzbroj bosenských Srbů.
A pozemní síly - pokud by byly použity - se jistě setkají s jiným přijetím než v Bosně. Armáda NATO vstoupila do Bosny na základě dohody podepsané všemi stranami. Jednotky, které by případně přišly do Kosova po vzdušných úderech, by byly vítány jen Albánci. Setkaly by se však s mohutným odporem ze strany Srbů.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.