Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Současná situace se Bosně podobá, ale ani zdaleka to není stejné

aktualizováno 
P r i š t i n a (AP, ptp) - První chybou při pokusu srovnávat Bosnu s Kosovem je myslet si, že to je to samé. Chuť je sice v obou případech balkánská, ale omáčka má jinou barvu.

Podobnosti přirozeně existují - oba konflikty souvisejí s rozpadem bývalé Jugoslávie, oba zneklidňují Západ proto, že mohou lehce překročit hranice, oba také vtahují do hry Srby.
V Bosně se však odehrával mezinárodní konflikt, kde se proti sobě mezi dvěma nezávislými zeměmi postavili tři domácí účastníci, buď jednotlivě, či v koalicích. A co je důležité, všichni tři hovořili stejnou řečí.
Kosovská krize je vnitřním konfliktem v provincii, která je součástí Srbska, hlavní republiky nové Jugoslávie. Zahrnuje nespokojené kosovské Albánce a Srby - dvě kultury, dva jazyky, ale na jednom území.
Do Bosny přišlo nakonec NATO se vzdušnou silou, v Daytonu byla podepsána mírová dohoda a Západ vyhlásil úspěch. Nyní znovu přichází s raketami a bombami. Dnešní politický cíl je však mnohem více zamlžený.
<%-3>Espen Barth Eide, expert na Balkán z Norského institutu pro mezinárodní záležitosti, označil představu, že vzdušná síla NATO ukončila bosenskou válku, za falešnou, protože útoky přišly až v okamžiku, kdy muslimsko-chorvatská koalice už vítězila nad Srby.<%0>
Případné vzdušné údery v kosovském konfliktu, kde většinoví Albánci bojují proti Srbům za nezávislost, by měly zřejmě srazit Miloševiče na kolena a přinutit ho jednat.
V Bosně byl Miloševič integrální součástí mírových jednání, byl partnerem při finálním urovnání, které ukončilo válku. V Kosovu je nesmiřitelným nepřítelem tvrdě vzdorujícím Západu i přes hrozby bombardování.
Etnické čistky bosenského stylu většinou znamenaly vyhánění menšiny z jejích domovů, kam pak přicházely rodiny příslušející k etnické většině. V Kosovu Srbové tvoří menšinu, ale vyhánějí většinové Albánce. Ti tvoří až devadesát procent obyvatel území. Jejich opuštěné, často nezničené a nepoškozené domy však zůstávají prázdné a nejsou zaplňovány vítězícími Srby.
Stejně jako v Bosně situace uprchlíků v Kosovu nutí Západ zasáhnout ještě dříve, než udeří zima.
Jugoslávie je nyní slabší, než byla před šesti lety, oslabena ekonomickými sankcemi a účastí na předchozích válkách. Nyní však jsou Miloševičovy síly připraveny hájit domácí území, nikoli spojence za hranicemi. To může zhoršit rozhodování.
NATO by se také střetlo s celkem slušně vyzbrojenou protileteckou obranou Jugoslávie, která je mnohem nebezpečnější, než byla výzbroj bosenských Srbů.
A pozemní síly - pokud by byly použity - se jistě setkají s jiným přijetím než v Bosně. Armáda NATO vstoupila do Bosny na základě dohody podepsané všemi stranami. Jednotky, které by případně přišly do Kosova po vzdušných úderech, by byly vítány jen Albánci. Setkaly by se však s mohutným odporem ze strany Srbů.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.