Erupce sopky na Islandu způsobila, že logicky uvažující lidé by se měli zamyslet nad tím, jak mocná je příroda a její zákony a jak zanedbatelný je lidský faktor. V našem předcházejícím příspěvku jsme zmiňovali předpokládané dopady dávných mohutných sopečných erupcí na klima a následně na život obyvatelů naší planety.
Spalování fosilních paliv začalo už v mladším paleolitu (okolo 25 000 před n. l.), když tehdejší pravěký člověk, žijící na úpatí například ostravského Landeku, zjistil, že ten černý kámen vystupující ze svahu hoří a vydává větší teplo než běžné dřevo. Od té doby se fosilní paliva začala využívat a jejich masové použití je spojené s tzv. průmyslovou revolucí v 19. století a trvá dodnes.
Letecká doprava téměř bez problémů funguje už skoro sto let. Za tu dobu lidstvo intenzívně spalovalo fosilní paliva, produkovalo emise, znečisťovalo ovzduší a životní prostředí, ale to se doposud nikdy nedotklo letecké dopravy. Stačila však jedna relativně malá sopečná erupce prachu na vzdáleném Islandu a vše je jinak. Omezení letecké dopravy a uzavření vzdušného prostoru nad Evropou přineslo naprostý kolaps v cestování. Další dopady mohou být i ve vývoji počasí v následujících letech (odstínění slunečního záření). Vše vystihuje vyjádření presidenta Islandu, pana Ólafura Ragnara Grímsona, že výbuch sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull na jihu Islandu je jen malou zkouškou. Erupce Katly bude horší.
Eyjafjallajökull
Na závěr bychom si dovolili k jednomu diskusnímu příspěvku k článku poznamenat, že za předcházející článek z 10. dubna 2010 jsme nedostali ani jedno euro, ani jednu korunu. Pouze jsme se snažili otevřít oči těm lidem, kteří se nechají ohlupovat ekologickými iniciativami. Ti to totiž, na rozdíl od nás, to dělají za peníze.
O autorechProfesor Václav Furmánek působí v Archeologickém ústavu Slovenské akademie věd v Nitře RNDr. Jaroslava Pavelková je zaměstnána v Bankovním institutu vysoká škola v Praze |
