Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prarodiče velvyslance USA v Praze zažili v Československu Sophiinu volbu

  18:59aktualizováno  18:59
Až nový americký velvyslanec Andrew Schapiro dorazí do Prahy, přijede do města, kde jeho prarodiče v roce 1939 prožili svoji vlastní Sophiinu volbu. Týkala se jeho matky. A všechno mohlo být jinak. Vlastně nemuselo už být vůbec nic. Bylo to úplně stejné jako v knize Williama Styrona: Židé a nacisté, k tomu děti, z nichž lze jen jedno zachránit před temným osudem.

V knize Dopisy z Prahy popisují matka a teta současného amerického velvyslance, jak jejich rodiče čelili „Sophiině volbě“. | foto: Chicago Review Press

Dědeček a babička příštího velvyslance to měli svým způsobem dokonce ještě horší než románová Sophie. Děti měli tři. Jako Sophie si ovšem mohli vzít jen jedno. A tak vybrali pětiměsíčního Tomáše, protože byl ještě kojenec. Jeho sestrám Raje a Helze bylo pět a sedm, tak musely zůstat. I proto, že jeden německý důstojník nedodržel slovo.

Ale psal se rok 1939, nad Prahou vlála vlajka s hákovým křížem, a tak to Czernerovy, neboť tak se jmenovali, vlastně ani nepřekvapilo. S německým důstojníkem udělali obchod. Svobodu a životy za bydlení.

Líbil se mu totiž jejich luxusní byt. Chtěl ho pro svoji českou milenku. A tak ho s ním pan Czerner vyhandloval za pět povolení opustit třetí říši. Jenže oficír přinesl na poslední chvíli jen tři. S nacisty to nikdy nešlo hladce.

Bylo třeba narychlo rozhodnout, kdo pojede. Vlastně nebylo co řešit. Otec musel, protože prchal. Nebyl jen Žid, ale také ředitel zastoupení společnosti Shell a věřil, že po lidech jako on Němci rychle půjdou, aby usekli národu hlavu. Další dvě propustky měli využít manželka a syn v peřince. Velvyslancova matka o tom píše v knize Dopisy z Prahy.

Do osudu zasáhla i absurdní americká byrokracie

S tím, co víme dnes, to vypadá, že to muselo být srdcervoucí rozhodování. Ale Czernerovi to měli jednodušší než Sophie. Nebyla to ještě přímá volba mezi životem a smrtí. Nebo si to aspoň nemysleli. Byl květen 1939, a že přijde holocaust, napadalo tehdy jen největší pesimisty. Převládající mínění bylo, že západní spojenci brzy Hitlerovi srazí hřebínek a vše bude jako dřív.

Andrew Schapiro

Andrew Schapiro

Andrew Schapiro

Nový americký velvyslanec má po matce pražské kořeny, je známý právník a také přítel Baracka Obamy. Vystudoval univerzity Yale, Oxford a Harvard, je elitním obhájcem. Pro kampaň Obamy, s nímž se zná ze studií, shromáždil 1,26 milionu dolarů. Jeho matka Raja Czernerová se za dramatických okolností dostala z okupovaného Československa v září 1939.

Kromě toho měli Czernerovi v domě za souseda amerického konzula. Řekl jim, že není žádný problém, ať klidně jedou do Ameriky, on na ambasádě zařídí vše i pro Raju a Helgu. Za pár dnů je tam máte, říkal.

A tak rodiče odjeli a děvčata zůstala s babičkou a strýcem Erwinem, což byl lékař, a jeho ženou Paulou. Jenže s odjezdem děvčat se to komplikovalo. Zasáhla absurdní byrokratická logika. Kupodivu americká.

USA totiž měly pro uprchlíky kvóty. A protože pan Czerner pocházel z Ruska, vešla se celá rodina snadno do kvóty pro Rusko, kde uprchlíci nebyli. Jenže teď se Raja a Helga ocitly v kvótě pro Čechy, která byla beznadějně vyčerpaná. Budoucnost se začala chmuřit.

Smrt už chytala za límec

Nakonec se dostaly ven na sklonku září 1939. Smrt už je chytala za límec, protože začátkem války nacisté rychle zastavovali odchody Židů. Pomohl otcův bratr. Taky odcházel, taky pocházel z Ruska, a tak se s ním i dívky najednou přesunuly do ruské kvóty.

Možná stačilo pár dnů, brána k životu se zabouchla a pro Czernerovy by to byla opravdová Sophiina volba i se smrtí na konci. Ale Raja a Helga to stihly na poslední chvíli.

V Americe se sešly s rodinou a začaly nové životy. Raja se stala lékařkou jako její strýček Erwin, provdala se a měla syna Andrewa. Ten vystudoval Yale, Oxford a Harvard, kde byl spolužákem budoucího prezidenta Baracka Obamy.

Stal se jedním z nejlepších amerických právníků. Úspěšně zastupoval tabákovou firmu Phillip Morris ve sporu o přemrštěné nároky na odškodnění, v miliardové kauze hájil YouTube a Google, v dalším miliardovém případu obhajoval majitele heren v Las Vegas a shodou okolností jako Američan s českými kořeny hájil dalšího „krajana“, bývalého šéfa newyorské policie Bernarda Kerika.

A mezitím také získal pro kampaň svého studentského přítele Baracka 1,26 milionu dolarů, což je i na americké poměry opravdu hodně, a teď se i za to stává americkým ambasadorem v Česku.

„V pondělí jdu do transportu“

Přijde do Prahy, odkud babička jeho maminky, její strýc Erwin a teta Paula odjeli v transportu a už se nevrátili. Zůstaly po nich jen dopisy.

Raja a Helga je našly až jako dospělé v krabici a sestavily z nich knihu Dopisy z Prahy 1939-41. Obálky měly řadu známek a razítek, jedno s německou orlicí. A uvnitř byl strach a smutek. Z náznaků je cítit, jak v Praze přituhuje a jak se tím pisatelé snaží „Američany“ neznepokojovat a naopak si dělají umělé starosti, aby se těm za mořem v novém prostředí dobře žilo.

Zajímají je věci jako kolečkové brusle, dětské zimní kombinézy či kult dětských narozeninových party, jež byly v tehdejší Evropě neznámé. Ale někdy už nešlo obavy skrýt. Podle dohodnutého kódu se Němcům říkalo „teta Štefi“, a tak v jednom dopise stálo: „Prosíme, zachraňte nás, teta Štefi začíná být velmi zlá.“

A pak „teta Štefi“ udeřila. Paula v posledním dopise píše, že v pondělí se musí hlásit do transportu. „Musím jet sama. Nevím, co si tady Erwin počne. Tak sbohem - dokud se zase nesetkáme.“

Erwin s babičkou zmizeli o půl roku později. Nemít velké štěstí, Raja a Helga by jely s nimi a tahle Sophiina volba by vyvrcholila stejně hrozně jako ta od Styrona. A do Prahy by přijížděl úplně jiný americký velvyslanec.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.