Milan Sedláček po rozsudku řekl, že rozhodnutí je pro něj úlevou, zároveň má ale stále na mysli, že "to vůbec nemuselo být, kdyby orgány činné v trestním řízení postupovaly podle zákona." Verdikt ale není pravomocný, státní zástupce si nechal lhůtu na odvolání.
Bývalý velvyslanec tvrdí, že za rozpoutáním jeho kauzy je tehdejší vedení ministerstva zahraničí. "Mám k tomu dostatek indicií, které jsem také předložil soudu," dodal. Příčinou je podle něj fakt, že je nestraník a přitom se dostal na vysokou pozici generálního sekretáře ministerstva. "Některé nešvary jsem nenechával být, kritizoval je a snažil se je napravit," řekl Sedláček.
Na rozsudek se přišel podívat také spisovatel Pavel Kohout, který případ sleduje a píše o něm do novin. Podle něj v kauze chybovala policie, státní zástupci i ministerstvo zahraničí, jehož vedení prý již před rokem upozorňoval, že "obvinění je neudržitelné". "Tyto tři instituce se zasloužily o to, že třem nevinným lidem otrávily čtyři roky života a dva z nich přivedly skoro na existenční dno," řekl Kohout po jednání.
Ceta do Sýrie posloužila jako důkaz
Státní zastupitelství viní Sedláčka ze zneužití pravomoci - údajně nařídil v roce 2008 podepsání tří smluv, které měl vyřídit další obžalovaný, Sedláčkův bývalý kolega Václav Matoušek. Ten čelí obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zakázky byly pro firmu Image Conference & Consulting zaměřující se na mezinárodní vztahy, jejíž jednatelkou je třetí obviněná Eva Rybková, kterou obžaloba viní z podvodu. Smlouvy se týkaly aktivit, které se podle spisu neuskutečnily, přičemž za ně ministerstvo vyplatilo zhruba 1,5 milionu korun. (více o podání obžaloby zde)
Trojice vinu od začátku odmítá. Podle advokáta Rybkové Tomáše Kaisera je podstata případu v tom, že se policie ptala od začátku chybně, když pátrala po seminářích - ve skutečnosti prý šlo o marketingové akce a zahraniční návštěvy, například nábor firem na fórum. Peníze prý sloužily ke komunikaci se společnostmi a pro cestování.
Jedním z důkazů, který podle právníka vyvrací tvrzení obžaloby, je svědectví o cestě diplomatů s podnikateli do Sýrie v roce 2008. Návštěva se podle obžaloby neuskutečnila, ale svědkyně Eva Anderová, která řešila obchodní vztahy se zeměmi mimo Evropsku unii na ministerstvu financí, soudu cestu popsala, neboť se jí sama zúčastnila.
Zamini vycouvalo
Z kauzy také v září odstoupilo ministerstvo zahraničí coby poškozená strana. Po výsleších svědků v hlavním líčení, které začalo loni v červnu, úřad zjistil, že mu žádná škoda nevznikla.
Případ je podle Sedláčka podobný kauze exministra a velvyslance v Austrálii Juraje Chmiela, kterého obžaloba vinila ze zneužití pravomoci. Soud jej v září osvobodil a verdikt je nyní již pravomocný. Případ řešila také soudkyně Králová. Obžaloba tvrdila, že Chmiel v roce 2008 rozdělil projekt na informační kampaň v Tichomoří za dva miliony korun na pět dílčích částí, čímž porušil zákon o veřejných zakázkách a další předpisy (více o závěru kauzy Chmiel zde).
Sedláček tvrdí, že pojítkem mezi případy je svědectví někdejšího šéfa odboru dvoustranných ekonomických vztahů ministerstva Aleše Černíka, jehož výpověď zpochybnil a označil ji za křivou. Podle Sedláčka bylo česko-asijské fórum odborníky vyhodnocené jako nejlepší projekt při předsednictví ČR Evropské unii.
