Vizualizace sondy Dawn ještě u Země. Sonda míří do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Vizualizace sondy Dawn ještě u Země. Sonda míří do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. | foto: NASA

Sonda změní sci-fi ve skutečnost. Bude manévrovat mezi asteroidy

  • 5
Dosud to bylo možné jen ve sci-fi seriálech: vesmírná loď krouží po oběžné dráze planety, pak odletí, přiletí k jinému tělesu a usadí se zase na jeho orbitě. Teď se k něčemu takovému chystá první skutečná sonda. Družice Dawn míří do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

I jindy obvykle suchopárná NASA svou zprávu o sondě Dawn uvedla připomínkou slavného seriálu Star Trek. "Standardní orbita, pane Sulu," nařídí v něm poměrně často, jako by to byla ta nejobyčejnější věc ve vesmíru, kapitán James T. Kirk.

Zatímco Kirkova hvězdná loď Enterprise létá vesmírem prakticky bez omezení, současné lidské družice něčeho takového schopny nejsou. Pokud se vypraví k nějakému konkrétnímu tělesu, už se od něj nikam jinam nevydají.

Jenže to se teď změní, až do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem přiletí sonda Dawn. "Plavidlo poháněné futuristicky znějící technologií 'iontového pohonu' bude dělat manévry srovnatelné s Enterprise," chlubí se NASA.

CERES A VESTA

Obě tělesa patří mezi největší ve sluneční soustavě hned po planetách. Ceres je podle nového třídění označován za trpasličí planetu, podobně jako Pluto.

Lidé o nich ale mnoho nevědí. Vesta je skalnaté těleso, zatímco Ceres připomíná ledové měsíce u plynných obrů. Není vyloučené, že pod jeho ledovým příkrovem je tekutá voda.

Cílem sondy Dawn je zjistit o obou tělesech více a zodpovědět otázku, proč jsou tak odlišné, i když "obývají" podobné místo sluneční soustavy.

Ve skutečnosti to tak grandiózní nebude. Sonda Dawn, která se nyní vzdaluje od Slunce, už je od něj dál než Mars. Přiletí na oběžnou dráhu asteroidu Vesta, na jeho oběžné dráze stráví zhruba rok. Pak oběžnou dráhu asteroidu opustí a zamíří k trpasličí planetě Ceres.

"Dawn bude prvním vesmírným plavidlem, sestrojeným k tomu, aby se po opuštění Země dostal na oběžné dráhy dvou těles," říká Marc Rayman z Laboratoře tryskového pohonu NASA.

Iontový pohon

Konvenční rakety na chemický pohon by něco takového udělat nemohly - musely by mít příliš mnoho paliva a bylo by nákladné dostat je do vesmíru. Dawn místo toho budou pohánět ionizované atomy xenonu, elektřinu získá ze solárních panelů.

Iontový pohon má výhodu v nízké spotřebě: s kilogramem xenonu vystačí čtyři pozemské dny. Motor bude pracovat kolem pěti let, jeho tahovou sílu lze přirovnat k váze čtvrtky papíru.

Schéma sluneční soustavy a vzdálenosti těles Vesta a Ceres od Slunce

Sluneční soustava a vzdálenosti těles Vesta a Ceres od Slunce (klikněte pro zvětšení)

"Změna rychlosti o 1 kilometr za sekundu pomocí chemického motoru vyžaduje asi 300 kg pohonných látek a trvá 30 minut. Dawnu to potrvá tři měsíce a spotřebuje méně než 30 kg xenonu. Za pět let činnosti urychlí sondu až o 11 kilometrů za sekundu. To odpovídá rychlosti, kterou při startu ze Země udělí celá mohutná nosná raketa," uvedl před časem ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Marcel Grün.

"Dawn nás vezme na výlet vesmírem. Není to jen mise Laboratoře tryskového pohonu NASA nebo Spojených států a jejich partnerů. Reprezentuje všechny z nás, které spojuje touha po dobrodružství, průzkumu neznámého a zvědavost," říká Rayman.

OFICIÁLNÍ WEB SONDY DAWN

I když manévrovací schopnosti sondy Dawn na hvězdnou loď Enterprise stačit nebudou, jeden společný prvek se najde. S cílem vystřídat jako první lidský výtvor oběžné dráhy různých těles letí - jak říká motto Star Treku - tam, kam se dosud člověk nevydal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video