Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda splnila misi: narazila do Měsíce

  11:03aktualizováno  14:21
Evropská sonda SMART-1 ráno dopadla na povrch Měsíce, a ukončila tak svou tříletou misi. Nárazem o rychlosti dvou kilometrů za sekundu vytvořila mohutný kráter a rozvířila prach do výšky několika kilometrů. Vědci nyní budou zkoumat geologické složení částic vulkanické pláně.

Záblesk po dopadu sondy - Na snímku pořízeném havajskou observatoří je vidět záblesk po dopadu sondy na Měsíc. Jeho jas zaskočil i techniku, proto je zbytek řádku na snímku černý. | foto: ČTK

"A je to, jsme v Jezeru znamenitosti," řekl za potlesku pracovníků kontroly letu v německém Darmstadtu šéf operací Octavio Camino. Oblast nazývaná Jezero znamenitosti leží na Jižním pólu viditelné části Měsíce.

Sonda o hmotnosti 366 kilogramů začala sestupovat ve výšce necelých 300 kilometrů nad Měsícem. Vzápětí po tvrdém dopadu podle očekávání přestala vysílat jakákoli
data.

Po několika minutách byl zveřejněn snímek, který pořídila observatoř na Havaji a na němž je vidět jasný záblesk, který vznikl při kontaktu sondy s měsíčním povrchem.

Vědci chtějí ze snímků částic, které se uvolnily po dopadu, zjistit i geologické složení místa. Konečné výsledky mise budou známy až za mnoho měsíců, protože je nutné
analyzovat ohromné množství získaných údajů, upozornil Camino.

Mise by měla také pomoci vědcům přiblížit se k objasnění původu tohoto stále záhadného satelitu. Jedna z nejvíce přijímaných teorií vysvětluje vznik Měsíce možným střetem Země s asteroidem velikosti planety v době formování Sluneční
soustavy.

Spektrometr s paprsky X D-CIXS na palubě sondy zjistil na povrchu Měsíce přítomnost vápníku, hliníku, hořčíku a křemíku, což je velmi podobné zjištěním na Zemi. Kromě toho sonda pořídila snímky měsíčního povrchu o vysoké ostrosti.

Sondě hrozilo, že už v sobotu předčasně narazí do 1,5 kilometru vysokého okraje jednoho z kráterů. Srážka by vědcům znemožnila pozorovat její dopad a zkoumat složení měsíčních hornin. Evropská vesmírná agentura ale kolizi zabránila. Řídící středisko zapnulo poziční přídavné motory sondy a zvedlo ji o několik set metrů výše.

Sondu vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 z francouzského kosmodromu Kourou v roce 2003 a hlavním cílem bylo vyzkoušet iontové motory, které budou používány pro budoucí meziplanetární lety. Takovým letem bude společná evropsko-japonská mise BepiColombo k Merkuru, která odstartuje v roce 2013.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.