Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda Smart-1 ´naskočila´ na orbitu Měsíce

  13:15aktualizováno  13:15
První evropská měsíční sonda Smart-1 se podle plánů dostala na oběžnou dráhu Měsíce, oznámili v Paříži zástupci Evropské kosmické agentury. Před 13 měsíci ji do kosmu vynesla raketa Ariane-5. Součástí mise je podrobné zmapování povrchu Měsíce a jeho nerostného složení.

"Smart-1 dosáhla svou první perilunu (bod na eliptické dráze tělesa obíhajícího Měsíc, který je mu nejblíž) 15. listopadu v 18:53," potvrdil novinářům šéf projektu Giuseppe Racca.

Oběžná dráha nového souputníka Měsíce se nachází ve výšce pět až šest tisíc kilometrů a během následujících čtyř dnů se bude ještě upravovat.

Po řadě manévrů totiž evropská družice postupně sestoupí 13. ledna příštího roku až na svou pracovní oběžnou dráhu a bude se pohybovat ve výškách od 300 kilometrů nad jižním pólem do tří tisíc kilometrů nad pólem severním.

Umístěním sondy na eliptickou oběžnou dráhu skončila technologická fáze její mise, během níž byl vyzkoušen evropský pohonný systém, založený na solárním iontovém motoru.

Ten byl zatím v provozu 3300 hodin. Sondě umožnil zdolat vzdálenost přibližně 78 milionů kilometrů při spotřebě pouhých 52 kilogramů paliva. Kvůli testům trval vůbec první let evropské sondy k oběžnici vzdálené pouhých 384 tisíc kilometrů téměř 14 měsíců.

Při jednom z experimentů bylo rovněž odzkoušeno laserové spojení, které nalezne uplatnění při komunikaci se vzdálenými a rychlými vesmírnými plavidly.

Smart-1 tak podle agentury AFP otvírá cestu k budoucím dlouhodobým misím k vnitřním planetám naší sluneční soustavy.

Tyto mise budou potřebovat velká množství pohonných látek, vysvětlili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

Sonda o hmotnosti 350 kilogramů, která stála 100 milionů eur, nese sedm malých přístrojů, včetně mikrokamery s vysokou rozlišovací schopností, dvou spektrometrů a infračervené kamery, která má umožnit pohled do temného kráteru na jižním pólu Měsíce. Dohromady přístroje váží 19 kilogramů a zatím obstály ve všech zkouškách.

Výhledově se nabízí možnost vybudovat na Měsíci vesmírné základny pro starty letů do vzdálených končin sluneční soustavy. Vědci totiž chtějí využít toho, že gravitační síla Měsíce je pouze šestinová v porovnání se Zemí.

Počítačový obrázek první evropské měsíční sondy Smart-1 na pozadí Měsíce. (16. listopadu 2004)

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.