Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda NEAR poslala na Zemi první snímky Erosu

  22:23aktualizováno  22:23
- Tři dny poté, co začala kolem planetky Eros obíhat americká sonda NEAR, vyhodnotili vědci první snímky. Je na nich vidět kameny o velikosti velkého domu, masivní krátery a dva výčnělky na obou koncích planetky, jež má protáhlý tvar připomínající burský ořech o délce necelých 34 kilometrů. Eros je prvním asteroidem, kolem něhož obíhá družice.
Celý Eros (fotografie z 14. 2.)

Celý Eros (fotografie z 14. 2.) - Pohled na Eros z jednoho konce asteroidu přes sedlo, vytvářející charakteristický "burákovitý" tvar asteroidu, na druhý konec. NEAR zhotovil tento obrázek krátce po vstupu na oběžnou dráhu, snímek má rozlišení 35 metrů. | foto: NASA/JHUAPL

Vlivem nepravidelného tvaru tělesa je na jedné jeho straně široké a vyhlazené sedlo a na druhé asi pětikilometrový kráter. Vidět jsou tajemné skvrny a balvany, které mohou mít až padesátimetrový průměr.

Vědec Andrew Cheng upozornil, že nejzajímavější jsou známky vrstevnatého složení asteroidu, což by mohlo znamenat, že jde o úlomek staré planety. Potvrdí-li se tato domněnka, vědci by získali informace o raném období slunečního systému. První snímky naznačují, že hustota povrchu Erosu je přibližně stejná jako na Zemi a že Eros je mnohem pevnější než jiné asteroidy, jež jsou většinou shlukem volně pohromadě držící horniny.

NEAR úspěšně dorazil na oběžnou dráhu
V pondělí 14. 2. v 17:00 SEČ se sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) dostala na oběžnou dráhu kolem asteroidu 433 Eros. NEAR je tak první umělou družicí asteroidu v historii. Setkání s planetkou Eros proběhlo přibližně 256 milionů kilometrů od Země.

Sonda se k Erosu přiblížila rychlostí cyklisty, tedy asi 35 kilometrů za hodinu. Na oběžnou dráhu byla naváděna s chirurgickou přesností, protože malá přitažlivost tělesa či nepozornost mohla způsobit pád na povrch nebo naopak přelet mimo těleso.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) naplánoval, že NEAR bude obíhat kolem planetky rok a bude mapovat její povrch a zjišťovat hustotu, chemické složení a magnetické pole. Získaná data mimo jiné ukáží, jak je možno dráhu planetky změnit, aniž se přikročí k jejímu zničení. Úlomky rozbité planety by byly pro Zemi stále ještě velmi nebezpečné. Vědci zvažují i daleko bližší prozkoumání a nevylučuje se ani přistání na asteroidu.

Eros má tvar obřího burského oříšku
Eros, nesoucí název starořeckého boha lásky, je ve skutečnosti kus hmoty "burákovitého" tvaru o délce 34 kilometrů a průměru třinácti kilometrů. Je také jednou z několik set planetek a kusů skal s výstřední oběžnou dráhou vedoucí do blízkosti Země, kterou podobný asteroid v minulosti zasáhl a způsobil podle vědců vymření dinosaurů. Většina asteroidů však neškodně obíhá v pásu mezi Marsem a Jupiterem patrně jako zárodek planety, která díky působení obrovské Jupiterovy gravitace nikdy nevznikla.

Složení Erosu může prozradit více o vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardami let a rovněž dodat vědcům data použitelná při případné obraně proti nárazu asteroidu do Země

Dosavadní cesta NEARu vesmírem
Sonda NEAR byla vypuštěna do vesmíru 17. února 1996 pomocí rakety Delta-2. 27. června 1997 prolétla okolo asteroidu 253 Mathilde (viz fotogalerie) a prozkoumala jej svými přístroji. 3. července 1997 poprvé sonda zažehla svůj motor aby zpomalila na 269 metrů za vteřinu k snížení perihelionu (nejmenší vzdálenosti ke Slunci) z 0,99 na 0,95 astronomických jednotek (1 astronomická jednotka je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí).

Manévr změnil vzdálenost NEARu od Slunce ze 148 milionů kilometrů na 142 milionů kilometrů a sonda se obrátila zpět k Zemi k důležitému manévru - průletu kolem planety, který jí udělil pomocí gravitace Země potřebnou rychlost a přesnost na dráze k Erosu. Během průletu sonda zhotovila několik fotografií Asie, Afriky a Antarktidy. 20. prosince 1998 se pokusil NEAR znovu zažehnout svůj motor a provést tak první ze série čtyř manévrů, které měly srovnat rychlost sondy a planetky Eros. Počítač NEARu motor vypnul poté, co byly překročeny limity zrychlení a řídící centrum ztratilo s družicí spojení.

Po znovunavázání spojení vědci zjistili, že sonda spálila okolo 29 kg paliva ve snaze obrátit solární panely směrem ke Slunci. Místo pomalého přiblížení k Erosu NEAR prolétl okolo planetky rychlostí 965 metrů za vteřinu ve vzdálenosti 3827 km. Sonda poslala na zem několik obrázků planetky, z čehož bylo možné zjistit důležité informace o velikosti, tvaru, rotaci a gravitaci Erosu.

Celý rok 1999 a začátek roku 2000 se sonda znovu přibližovala k planetce, na jehož oběžnou dráhu vstoupila 14. února 2000. Do 10. dubna by měla být postupně měněna elipsovitá oběžná dráha NEARu kolem Erosu na kruhovitou, přibližně 100 km od povrchu asteroidu. Vzdálenost od planetky se bude postupně snižovat až do prosince tohoto roku, kdy by od ní měla být sonda pouhých 35 kilometrů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle španělských médií patří...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.