Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda Kepler vyrazila do vesmíru hledat vzdálený život

  6:45aktualizováno  6:45
Z floridského mysu Canaveral odstartovala družice Kepler. Jako první sonda v dějinách je určená k pátrání po planetách podobných Zemi, které se nacházejí u vzdálených hvězd. Objev takových planet by podpořil tvrzení, že v dalekém vesmíru může existovat život.

Kepler odstartoval z floridského Mysu Caneverel. | foto: ČTK

Sonda odstartovala přesně podle plánu před pátou hodinou ranní středoevropského času. Kepler se sice nepouští "tam, kam se dosud nikdo nevydal", jak praví klasika žánru sci-fi, nové světy ale hledat bude.

Na rozdíl od jiných sond, které pro případ setkání s mimozemským životem nesly pasivní informaci (jako například plakety Pioneerů) totiž Kepler zůstane na oběžné dráze kolem Slunce - oběhne ho jednou za 372,5 dne, tedy téměř za stejnou dobu jako Země.

VÍCE O MISI KEPLER

Přečtěte si, jak bude teleskop hledat planety, a vyzkoušejte si jeho práci v simulaci

Planety, které by mohly nést život, bude hledat pomocí výkonného teleskopu. Ten se zaměří na krátkodobé poklesy jasnosti hvězd - signál, že se mezi hvězdu a teleskop dostalo cizí těleso. Tedy planeta, která ho obíhá.

Vědci vědí už o 342 planetách, které krouží kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Dosud ale nacházeli spíše plynné obry, tedy planety podobné například Jupiteru či Saturnu. Na těch život, jak ho známe, existovat nemůže.

Infografika: Z čeho se Kepler skládá

Od Keplera si NASA slibuje, že k dosud nalezeným planetám přidá téměř 900 dalších, z toho kolem 50 o velikosti srovnatelné se Zemí. Pracovat má nejméně 3,5 roku, při dobrém fungování půjde jeho životnost prodloužit na šest let.

U nalezených planet bude Kepler zjišťovat, jak daleko od hvězd obíhají. Příliš blízké planety jsou pro život moc horké, příliš vzdálené moc chladné. A jsou i další kritéria: malé planety si neudrží atmosféru, velké mají příliš velkou gravitaci a jsou plynnými obry.

První výsledky hledání očekávají vědci už letos, objevy planet zemského typu až později.

HLEDÁNÍ ŽIVOTA VE VESMÍRU

Ačkoliv lidstvo dosud nemá žádný široce uznaný důkaz o existenci mimozemských civilizací, myšlenka, že ve vesmíru nejsme sami, lidi fascinuje. Počítají s ní i vědci konstruující družice či sondy mířící na cizí planety.

Plaketa na sondách Pioneer 10 a 11V letech 1972 a 1973 vyslala NASA sondy Pioneer 10 a 11 s plaketou, na níž je vyobrazen muž a žena a pozice Země ve sluneční soustavě. Obě sondy už ji opustily a míří do hlubokého vesmíru, kontakt s nimi už vědci nemají.

Zlatá deska, kterou nesou VoyageryDvojice sond Voyager z roku 1977 zase nese záznamové zlaté desky, na kterých je nahrané obrazové i zvukové poselství případným vzdáleným civilizacím. Obsahuje pozdrav v desítkách jazyků včetně češtiny, záznam morseovky, zvuk traktoru, ale i polibku.

Existují i projekty, které se zaměřují na radiovou komunikaci - v roce 2008 takto například lidstvo vyslalo poselství AMFE ke 20 světelných let vzdálené hvězdě Gliese 581.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský umělec Pjotr Pavlenskij před centrální bankou na pařížském náměstí...
Bankéři jsou noví monarchové, uvedl ruský buřič a zapálil banku v Paříži

Ruský umělec Pjotr Pavlenskij zapálil v pondělí brzy ráno přízemní okna francouzské centrální banky na pařížském náměstí Bastily. Chtěl tak zažehnout „světový...  celý článek

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.