Sonda Galileo úspěšně prolétla okolo měsíce Io

- Sonda Galileo úspěšně přežila úterní přiblížení k Jupiterovu nejbližšímu měsíci Io. V plánu jsou ještě dva oblety největšího měsíce sluneční soustavy - Ganymeda - na konci roku.
Při třetím obletu měsíce Io se Galileo přiblížil na pouhých 200 kilometrů k tomuto vulkanicky nejaktivnějšímu tělesu sluneční soustavy. Sonda musela vydržet velké množství nebezpečné radiace, která způsobila problémy v jejích systémech při minulých průletech. Údaje zaslané na zemi však prokázala, že Galileo přežil těsný průlet bez problémů.

"Žádné problémy nevidíme a všechno vypadá dobře, řekl Jim Erickson, vedoucí pracovník projetku Galileo v NASA Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř tryskového pohonu).

Data z průletu zašle sonda během několika následujících týdnů. Vulkány na Io jsou tak aktivní, že se povrch měsíce stále mění a sonda tak pokaždé pošle nové informace a fotografie. Nyní budou vědci sledovat následky erupcí, které Galileo pozoroval v říjnu a listopadu.

Konec mise - náraz do Jupitera nebo jednoho z jeho měsíců
NASA zvažuje pro dlouho přesluhující družici Galileo, která zkoumá největší planetu sluneční soustavy a její měsíce, sebevražedný náraz do Jupitera či jednoho z jeho měsíců. Sonda nebyla pro tyto podmínky navržena, může ale po několik minut zasílat cenná data před tím, než ji zlikviduje záření, bude rozmačkána tlakem atmosféry či se rozbije o povrch vybraného měsíce.

Alternativou pro stárnoucí družici je vyčerpání veškerého paliva či čekání na to, až bude mít jedna z důležitých částí sondy kritickou poruchu. Obojí by Galileo proměnilo v mrtvý kus hmoty, jakých okolo Jupitera obíhají tisíce.

Úspěchy družice Galileo

• přímo sledovala náraz komety Shoemaker-Levy 9 do Jupitera v roce 1994.
• poprvé vypustila sondu do atmosféry jedné z vnějších planet. Sonda zaznamenala složení a strukturu Jupiterovy atmosféry a podala informace o původu Jupitera a velkých planet u ostatních hvězd
• stala se první družicí vnější planety
• objevila magnetické pole měsíce Ganymedes
• podala důkazy o tekutém oceánu pod povrchem měsíců Europa a Callisto
• objevila původ Jupiterových prstenců
• přiblížila se k měsíci Io a objevila obrovské erupce lávy, podobné se vyskytovaly na Zemi před milióny let
• první sonda, která prolétla blízko asteroidu - fotografovala asteroidy Gaspra a Ida
• Objevila první přirozenou družici asteroidu - měsíc Dactyl, který obíhá Idu.

Zdroj: NASA, Jet Propulsion Laboratory

Sonda pravděpodobně dostane poslední "rozkazy" na začátku příštího roku, na detailech se ale stále pracuje.

Nasměrování družice do Jupitera by mohlo odhalit více informací o magnetických polích planety, ačkoli množství informací bude omezené, protože Galileo posílá data na Zemi pomalu.

"Půjdeme do prostředí, kde stále, pravidelně a velmi rychle vzrůstá radiace, až do určitého bodu," řekl Duane Bindschadler, který má na starosti plánování mise Galileo. "Pokud přežijeme i tento bod, pravděpodobně bude možné poslat data, jak se budeme přibližovat stále více a více (k vrcholkům mraků)."

Sonda, která letěla s Galileem byla právě na podobný vstup do atmosféry Jupitera stavěná a zasílala informace až do doby, kdy ji rozdrtil atmosférický tlak. Galileo by rovněž mohl narazit do jednoho z měsíců, pravděpodobným kandidátem by byl vulkanický Io.

Galileo zcela jistě nepoletí k Europě, kde jeho přístroje minulý měsíc zjistily důkazy o podzemním tekutém oceánu. Důvod? Sonda může stále mít v sobě mikroby, i 11 let po vypuštění z raketoplánu Atlantis.

"Nechceme se k Europě přiblížit, jednoduše pro to, že je na ní možný život," řekl Bindschadler.

"Nechtějí narazit kontaminovanou sondu do Europy," řekl Andrew Ingersoll z Kalifornského technologického institutu. Náraz Galilea do vesmírného tělesa nebude prvním podobným ukončením mise - minulý rok se sonda Lunar Prospector zabořila do měsíčního povrchu při hledání vody. Teleskopy ve vesmíru i na Zemi sledovaly pozorně náraz, ale nenalezly nic.

Ať již dopadne mise Galilea jakkoli, vědci říkají, že budou družici postrádat. "Na věky to nepůjde," řekl Ingersoll. "Vše má svůj konec. Ale bude to smutný den."

Sonda Galileo na oběžné dráze Jupiterova měsíce Io.