Sonda Galileo přelétla nejníže nad Jupiterovým měsícem Io

- Přes problémy s palubním počítačem se americká sonda Galileo v pátek večer jako první umělá družice dostala nejblíže k Jupiterovu měsíci Io a z výšky 298 kilometrů pořídila snímky vulkanicky nejaktivnějšího tělesa Sluneční soustavy. Krátce před přeletem, již druhým v rámci její mise, poškodilo silné radiační záření kolem Jupitera palubní počítač sondy, který přešel do úsporného režimu a vypnul vědecké přístroje. Chybu se podařilo opravit až čtyři minuty po největším přiblížení, ale i tak sonda splnila nad měsícem polovinu svých úkolů.

Oprava počítače byla složitá, protože signál k přeprogramování letěl k sondě vzdálené od Země 617 miliónů kilometrů 35 minut. Se stejným problémem se vědci potýkali již při prvním přeletu, který se uskutečnil 10.října ve výši 612 kilometrů, když se sonda vynořila z mocných radiačních pásů obklopujících Jupiter, řekla mluvčí Laboratoře pro tryskový pohon amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) Jane Plattová.

Tehdy přístroje sondy zaznamenaly, že Io, který je čtvrtým největším Jupiterovým měsícem, má mnohem aktivnější vulkanickou činnost, než se soudilo. Na jeho povrchu se podle průzkumu vyskytuje kolem sta lávových polí a sopek, které chrlí materiál o teplotě 1482 stupňů Celsia. Podobné vulkanické výrony se na Zemi odehrávaly podle vědců před dvěma miliardami let.

Sonda Galileo byla vypuštěna 18.října 1989 a na oběžnou dráhu kolem největší planety sluneční soustavy, Jupitera, se dostala v prosinci roku 1995. Hlavní část její mise skončila o dva roky později. V prodlouženém čase se zaměřila na pozorovaní Jupiterova měsíce Europa a na přelety kolem měsíce Io, které byly pro svoji nebezpečnost ponechány až na konec.

Sonda Galileo na oběžné dráze Jupiterova měsíce Io.