Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda Cassini už krouží kolem Saturnu

  8:44aktualizováno  8:44
Americkoevropská sonda Cassini-Huygens se krátce po šesté hodině ráno úspěšně napojila na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Proletěla mezi prstenci planety a zažehla svůj brzdicí motor. Lidé v řídícím centru to přivítali potleskem. GRAFIKA

GRAFIKA

"Sonda proletěla mezi prstenci F a G s bravurou a přežila to bez úhony, i když se pohybovala rychlostí 70 000 kilometrů za hodinu," oznámil mluvčí NASA. 

Hlavní brzdicí motor byl zažehnut v 19:36 západoamerického času (4:36 SELČ). Zažehnutý zůstal 96 minut, to byla podle výpočtu doba nutná k dosažení žádané oběžné dráhy kolem druhé největší planety sluneční soustavy.

Cassini se pootočila tak, aby její trysky směřovaly k planetě, a vyvinuly tak maximální brzdný účinek. Rychlost sondy klesla na 2250 kilometrů za hodinu. Podle vědců je to nejchoulostivější manévr od startu mise téměř před sedmi roky.

Sonda se nyní přiblížila k Saturnu na 20 tisíc kilometrů; to je nejbližší vzdálenost od povrchu planety pro příští čtyři roky mise sondy u Saturnu. 

S prvními snímky Saturnových prstenců počítá NASA krátce po druhé hodině. Mezinárodní projekt v ceně 3,3 miliardy dolarů je zatím technicky nejnáročnější kosmickou misí.

Na projektu se podílí 250 vědců z USA a 17 evropských zemí, mezi nimi také český odborník Jiří Švestka z pražského planetária. Spolupracoval na konstrukci jednoho z přístrojů sondy - mimořádně citlivého analyzátoru kosmického prachu.

Část sondy bude zkoumat měsíc
Část sondy, modul Huygens, se pak v lednu 2005 snese padákem na Titan, který je největší ze všech 31 dosud známých Saturnových měsíců.

Cassini-Huygens, která se vydala do kosmu před sedmi lety, je současně první sondou za posledních 23 let, která se k šesté planetě naší sluneční soustavy přiblížila. V následujících čtyřech letech má Cassini Saturn obkroužit šestasedmdesátkrát.

Vědci čekají odpovědi
Astronomové si od mise k Saturnu vzdáleného asi 3,5 miliardy kilometrů dále slibují odpovědi na celou řadu otázek: Jak vznikly Saturnovy prstence, co je příčinou jejich různorodého zbarvení a co je to vůbec za tajemnou energii, díky které Saturn září téměř dvakrát víc, než by odpovídalo energii přijaté ze Slunce? 

Jedním z vrcholů americko-evropské expedice bude vyslání evropského modulu Huygens v lednu příštího roku na Titan. Na tělese, na němž panuje teplota kolem minus 180 stupňů Celsia, by se mohly vyskytovat i oceány etanu, metanu a tekutého dusíku. 

"Tento měsíc by nám mohl poskytnout vodítka k poznání, jak se prvotní Země vyvinula v oživlou planetu," doufá Dennis Matson z amerického NASA. Očekávání ale sahají ještě dále do historie vesmíru.

"Saturnův systém tvoří nepřekonatelnou "laboratoř", v níž můžeme dostat odpovědi na četné zásadní otázky ke vzniku planet a podmínek příznivých pro život," objasňuje Ed Weiler z NASA.

Evropská sonda za téměř 2,7 miliardy eur je pojmenována podle nizozemského astronoma Christiaana Huygense (1629-1695), který objevil nejen Saturnovy prsteny, ale i měsíc Titan.

Jméno mateřské sondy zase odkazuje na francouzsko-italského astronoma Jeana-Dominika Cassiniho (1625-1712), který objevil další čtyři velké Saturnovy měsíce (Iapetus, Rhea, Dion a Thetis) a jako první zpozoroval, že mezi Saturnovými prstenci zeje mezera, nazývaná na jeho počest Cassiniho dělení.

Sondy na Saturnu
Dosud Saturn navštívily tři sondy. Pioneer 11 a dvě sondy Voyager, ale ty "pána prstenů" jen minuly na pouti do ještě vzdálenějších končin sluneční soustavy. Díky těmto bleskovým návštěvám jsme se toho ale v letech 1979 až 1981 o Saturnu, který je plynovou planetou sestávající z vodíku a helia, dověděli více, než za celá staletí pozorování ze Země.

Jeho prsteny podle propočtů budou existovat "jen" několik desítek milionů let.
Postupně se rozplynou. Díky sondě Cassini, která se blíží k planetě Saturn, mají astronomové přesnější představu o tom, jak dlouho trvá den na Saturnu.

Je kratší než na Zemi, trvá deset hodin, 45 minut a 45 sekund, což je asi o šest minut déle, než ukázala měření provedená sondami Voyager 1 a 2 v letech 1980 a 1981. Sonda zachycovala přirozené radiové signály vysílané ze Saturnu, což je nejspolehlivější metoda jak délku dne určit.

"Nemyslím, že by kdokoli z nás mohl přijmout myšlenku nějakého procesu, který by byl skutečnou příčinou zpomalování celé planety," uvedl další expert Don Gurnett. Podle něj nejspíš existuje "jakési prokluzování mezi vnitřkem planety a magnetickým polem, které ovládá nabité částice odpovědné za vysílání radiových vln".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.