Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda Cassini už krouží kolem Saturnu

  8:44aktualizováno  8:44
Americkoevropská sonda Cassini-Huygens se krátce po šesté hodině ráno úspěšně napojila na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Proletěla mezi prstenci planety a zažehla svůj brzdicí motor. Lidé v řídícím centru to přivítali potleskem. GRAFIKA

GRAFIKA

"Sonda proletěla mezi prstenci F a G s bravurou a přežila to bez úhony, i když se pohybovala rychlostí 70 000 kilometrů za hodinu," oznámil mluvčí NASA. 

Hlavní brzdicí motor byl zažehnut v 19:36 západoamerického času (4:36 SELČ). Zažehnutý zůstal 96 minut, to byla podle výpočtu doba nutná k dosažení žádané oběžné dráhy kolem druhé největší planety sluneční soustavy.

Cassini se pootočila tak, aby její trysky směřovaly k planetě, a vyvinuly tak maximální brzdný účinek. Rychlost sondy klesla na 2250 kilometrů za hodinu. Podle vědců je to nejchoulostivější manévr od startu mise téměř před sedmi roky.

Sonda se nyní přiblížila k Saturnu na 20 tisíc kilometrů; to je nejbližší vzdálenost od povrchu planety pro příští čtyři roky mise sondy u Saturnu. 

S prvními snímky Saturnových prstenců počítá NASA krátce po druhé hodině. Mezinárodní projekt v ceně 3,3 miliardy dolarů je zatím technicky nejnáročnější kosmickou misí.

Na projektu se podílí 250 vědců z USA a 17 evropských zemí, mezi nimi také český odborník Jiří Švestka z pražského planetária. Spolupracoval na konstrukci jednoho z přístrojů sondy - mimořádně citlivého analyzátoru kosmického prachu.

Část sondy bude zkoumat měsíc
Část sondy, modul Huygens, se pak v lednu 2005 snese padákem na Titan, který je největší ze všech 31 dosud známých Saturnových měsíců.

Cassini-Huygens, která se vydala do kosmu před sedmi lety, je současně první sondou za posledních 23 let, která se k šesté planetě naší sluneční soustavy přiblížila. V následujících čtyřech letech má Cassini Saturn obkroužit šestasedmdesátkrát.

Vědci čekají odpovědi
Astronomové si od mise k Saturnu vzdáleného asi 3,5 miliardy kilometrů dále slibují odpovědi na celou řadu otázek: Jak vznikly Saturnovy prstence, co je příčinou jejich různorodého zbarvení a co je to vůbec za tajemnou energii, díky které Saturn září téměř dvakrát víc, než by odpovídalo energii přijaté ze Slunce? 

Jedním z vrcholů americko-evropské expedice bude vyslání evropského modulu Huygens v lednu příštího roku na Titan. Na tělese, na němž panuje teplota kolem minus 180 stupňů Celsia, by se mohly vyskytovat i oceány etanu, metanu a tekutého dusíku. 

"Tento měsíc by nám mohl poskytnout vodítka k poznání, jak se prvotní Země vyvinula v oživlou planetu," doufá Dennis Matson z amerického NASA. Očekávání ale sahají ještě dále do historie vesmíru.

"Saturnův systém tvoří nepřekonatelnou "laboratoř", v níž můžeme dostat odpovědi na četné zásadní otázky ke vzniku planet a podmínek příznivých pro život," objasňuje Ed Weiler z NASA.

Evropská sonda za téměř 2,7 miliardy eur je pojmenována podle nizozemského astronoma Christiaana Huygense (1629-1695), který objevil nejen Saturnovy prsteny, ale i měsíc Titan.

Jméno mateřské sondy zase odkazuje na francouzsko-italského astronoma Jeana-Dominika Cassiniho (1625-1712), který objevil další čtyři velké Saturnovy měsíce (Iapetus, Rhea, Dion a Thetis) a jako první zpozoroval, že mezi Saturnovými prstenci zeje mezera, nazývaná na jeho počest Cassiniho dělení.

Sondy na Saturnu
Dosud Saturn navštívily tři sondy. Pioneer 11 a dvě sondy Voyager, ale ty "pána prstenů" jen minuly na pouti do ještě vzdálenějších končin sluneční soustavy. Díky těmto bleskovým návštěvám jsme se toho ale v letech 1979 až 1981 o Saturnu, který je plynovou planetou sestávající z vodíku a helia, dověděli více, než za celá staletí pozorování ze Země.

Jeho prsteny podle propočtů budou existovat "jen" několik desítek milionů let.
Postupně se rozplynou. Díky sondě Cassini, která se blíží k planetě Saturn, mají astronomové přesnější představu o tom, jak dlouho trvá den na Saturnu.

Je kratší než na Zemi, trvá deset hodin, 45 minut a 45 sekund, což je asi o šest minut déle, než ukázala měření provedená sondami Voyager 1 a 2 v letech 1980 a 1981. Sonda zachycovala přirozené radiové signály vysílané ze Saturnu, což je nejspolehlivější metoda jak délku dne určit.

"Nemyslím, že by kdokoli z nás mohl přijmout myšlenku nějakého procesu, který by byl skutečnou příčinou zpomalování celé planety," uvedl další expert Don Gurnett. Podle něj nejspíš existuje "jakési prokluzování mezi vnitřkem planety a magnetickým polem, které ovládá nabité částice odpovědné za vysílání radiových vln".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.