Největšímu riziku teď čelí kapitáni lodí ve vodách u západní Afriky. Konkrétně u Nigérie, která je největším producentem ropy v regionu. "Jelikož vlády v zemi nebyly schopny vybudovat dostačující rafinerie, nigerijské vody jsou plné tankerů a ty jsou zranitelné," přiblížil korespondent BBC Mark Doyle.
V ropných oblastech země se podle něj vytvořilo kvůli korupci a donedávna i ozbrojené rebelii zlodějské odvětví, které je velmi dobře organizováno. Piráti v Guinejském zálivu nejdou jen po výkupném, ukořistěné tankery s palivem prodávají na černém trhu.
Mezinárodní úřad pro námořní dopravu (IMB) situaci zmapoval společně s dalšími organizacemi a ve své nejnovější zprávě uvádí, že ve vodách u západní Afriky piráti loni zaútočili na 966 námořníků, 206 z nich zajali. Somálští piráti v témže roce přepadli v Adenském zálivu 851 námořníků a 349 jich zajali.
Od roku 2011 se tak počet útoků novodobých korzárů ve vodách u Afrického rohu snížil o 78 procent. Naopak Guinejský záliv se stal poprvé větší hrozbou pro plavidla než Adenský záliv. Chybí tam právě to, co pomohlo pirátství v chudém Somálsku potlačit - ozbrojená ochrana.
Zatímco vody u Somálska křižují válečné lodě mezinárodního společenství, v Guinejském zálivu jsou tankery de facto ponechány vlastnímu osudu. Úřady kolikrát vůbec nezasáhnou. "Obecně zůstalo na majitelích a provozovatelích lodí, aby si vytvořili vlastní obranu, což je činí více zranitelnými před piráty," uzavřela zpráva.
Navzdory rostoucímu počtu útoků pirátů Guinejský záliv zatím nevyvolal zájem světa, který se upírá na Somálsko, uvádí se dále ve zprávě. Piráti z obou regionů se neštítí kolikrát násilí. V každé oblasti loni zemřelo po pěti lidech, píše se ve zprávě.
Guinejský záliv (červená), Adenský záliv (žlutá)
