Sokol vznikl díky Němcům, tvrdí sudetoněmecká organizace

List rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu přišel s tvrzením, že za založením české tělovýchovné organizace Sokol stáli Němci. Sudetenpost se dotkl citlivého tématu. Nejstarší tělocvičná organizace v Česku je od svých počátků považována za český vlastenecký spolek. Podle historiků není informace listu nová, jen vytržená z kontextu.

Ilustrační foto. | foto: Michal Šula, MF DNES

Sudetenpost podle Lidových novin tvrdí, že kdyby nebylo "německého ducha", nebylo by ani českého Sokola. "Češi jako v mnoha jiných případech tak vlastně vděčí německé vynalézavosti za vznik svého ultranacionalistického spolku," stojí v listu.

Sudetenpost k tomuto závěru došel po rozboru životopisů zakladatelů Sokola - Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Podle autora článku Josefa Weikerta byl hlavní zakladatel tělovýchovného spolku Tyrš mnohem více Němcem než Čechem. Česky uměl prý proto, že vyrůstal v české rodině svého strýce.

"Ve skutečnosti se jmenoval Friedrich Emanuel Tirsch a narodil se v Děčíně do dobře situované německé rodiny. Ještě při promoci na Karlově univerzitě v roce 1860 se podepisoval jako Friedrich Tirsch, teprve o dva roky později se začal psát jako Bedřich a později Miroslav Tyrš," citují Weikerta Lidové noviny.

sudetští němci

Sudetoněmecký landsmanšaft je politické a zájmové sdružení sudetských Němců.

Organizace žádá mimo jiné nahrazení škod vzniklých odsunem sudetských Němců po druhé světové válce.

Za počeštěného Němce označil Weikert také dalšího ze spoluzakladatelů Sokola Jindřicha Fügnera. Podle listu se ve skutečnosti jmenoval Heinrich. "Na rozdíl od Tyrše ale uměl česky velmi špatně," píše Sudetenpost. Fügner pocházel z rodiny pražských německých obchodníků, sám byl úspěšným podnikatelem, mimo jiné vedl první hypoteční banku v Praze.

Podle historiků i České obce sokolské (ČOS) fakt, že u zrodu Sokola stáli lidé pocházející z německy mluvícího prostředí, není nový. Německá jména obou cituje například i česká verze wikipedie.

"V té době většina příslušníků vyšší, dobře situované vrstvy mluvila německy," řekla LN Květa Volková ze vzdělavatelského odboru ČOS. Tyrš i Fügner, vyrůstající v německy mluvících rodinách, ale podle ní byli každopádně uchváceni myšlenkou českého národovectví. "Proto se také stali spoluzakladateli Sokola," uvedla Volková.

V 19. století se mluvilo německy běžně

Podle historičky Magdaleny Pokorné není takové odhalení nové, jen vytržené z kontextu. "Společnost v českých zemích byla v průběhu 19. století česká, německá, židovská. Byla multikulturní a vzájemně se v ní Češi, Němci a Židé prolínali. Vytrhávat to v kontextu je nehistorické," řekla iDNES.cz Pokorná.

"Národnostní kategorie měly v 19. století jiné hranice, jiný obsah než mají dnes. To máte jako byste se dnes například ptali u Gustava Mahlera, zda to byl Němec nebo Moravan. Tyrš a Fügner cítili svoji příslušnost k zemi, národu, nějakému jazyku v různých obdobích života různě. Jejich vztah k nim se vyvíjel," upozornil historik Petr Svobodný.

Podle Pokorné doba, do které se oba zakladatelé Sokola narodili, byla v českých zemích bilingvní. To znamená, že lidé užívali jak němčinu, tak češtinu. "Proto oba zakladatelé Sokola mluvili německy a teprve se učili česky, nebylo to nic výjimečného a nelze z toho dnes vyvozovat historické závěry," dodala historička.

stručná historie sokola

Sokol byl založen 16. února 1862. Okolnosti jeho vzniku jsou spjaty s uvolněním poměrů v Rakousku-Uhersku, které následovalo po odvolání národem nenáviděného ministra Alexandra Bacha. Už v době svého vzniku byl Sokol považovaný za vlastenecký spolek bojující za české národní uvědomění.

Prvním starostou byl Jindřich Fügner, místostarostou a později náčelníkem Miroslav Tyrš. Prapor a skicu prvních krojů namaloval Josef Mánes. Dalšími osobnostmi, které nový spolek podporovaly, byli například J. E. Purkyně či Jan Neruda. Sokol funguje dodnes pod názvem Česká obec sokolská.