Sokol: Obvinění redaktorů je na hranici žalovatelnosti

Co vlastně podání trestního oznámení proti redaktorům MF DNES znamená? Pochybil Zeman, když ho rozšiřoval? Na otázky, které si klade řada lidí, odpovídá pražský advokát Tomáš Sokol. Nedá se fakt, že trestní oznámení může podávat kdokoliv, kdykoliv, na kohokoliv a téměř pro cokoliv, zneužívat? Například někoho ze msty tahat po úřadech? Nejen to. V naší společnosti se bohužel sdělení obvinění rovná tomu, že ten člověk možná něco spáchal.

iDNES glosuje
- Omluv se hulváte! -
 

Když tedy někdo říká: Podal jsem trestní oznámení, jako by vyjadřoval nějakou svoji převahu nad druhou stranou a jistotu, že má pravdu.
To je ale nesmírně naivní, protože to může být přesně naopak. Taky to může být naprostý blázen nebo prachsprostý udavač.

Není trestní oznámení až do momentu, kdy příslušné orgány zjistí, zda je nějak podložené důkazy, jen kus papíru?

Trestní oznámení je výraz toho, že oznamovatel má podezření, že byl spáchán trestný čin.

Jak to chodí v zahraničí:

Svoboda slova je ve vyspělých demokraciích nedotknutelná


Míra tohoto podezření, a tedy míra, s jakou musíme takovýto projev brát vážně, je velmi relativní a souvisí s řadou skutečností.
Víme z praxe, že některá oznámení jsou podložená, jiná jsou naprosto nesmyslná. Pro mě tedy to, že na někoho bylo podáno trestní oznámení, není informací, k níž bych vázal jakýkoliv závěr. To se ostatně týká i další fáze, kterou může být sdělení obvinění.
Policie může své šetření začít buď na základě vlastních poznatků, což je ve většině případů, anebo z nějakého cizího popudu.

Když tedy někdo podá trestní oznámení, co se s ním pak děje, kdo se jím zabývá?
To se přesně nedá říci, jak si to policie rozdělí, je její interní věc.
... sociální demokraté jsou v hodnocení zatím zdrženliví :
Regionální politici ČSSD chtějí většinou vyčkat, až co řekne policie
Trestní oznámení totiž opravdu může mít nejrůznější kvalitu - od výplodu naprosté slabomyslnosti až k popisu naprosto evidentního a zjevného skutku. Policie se však každým z nich musí nějak zabývat a musí prošetřit ta tvrzení, která jsou tam uvedena.
Podotýkám, že policie není ani v nejmenším vázána popisem skutku nebo dokonce právní kvalifikací, kterou uvádí oznamovatel.
To znamená: jestli napíšu, že mi někdo včera večer nafackoval a že to byl pokus vraždy, tak policie bude především zjišťovat, jestli mi někdo nafackoval, a pak si sama udělá závěr o tom, jestli to byla drobná výtržnost, nebo pokus o ublížení na zdraví, nebo opravdu pokus vraždy.

Policie tedy nějaký úkon udělat musí, nemůže žádné oznámení hodit do koše rovnou... Zpravidla vyslechne nařčeného, ne?

Obvykle se to děje. Oni v případě takových těch naprosto nesmyslných oznámení říkají: Nezlobte se, nedá se nic dělat, ale my vás k tomu musíme vyslechnout. Taková je zavedená praxe.

Jako pro jistotu...

Tak. A pak dochází k té rozhodné fázi, kdy se rozhoduje, zda se podané oznámení zakládá na nějakých důkazech, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin. Protože pokud nejsou, tak se trestní oznámení odkládá, pokud jsou a je podezření vůči konkrétní osobě, tak je možné sdělit obvinění. Z toho je snad zřejmé, jak je vzdálen podnět nebo podání trestního oznámení od sdělení obvinění. A to už vůbec nemluvím o tom, že je v této fázi v nedohlednu to, jak v té věci rozhodne soud.

Takže v některých případech se může podání trestního oznámení stát trestným činem - křivým obviněním?

To samozřejmě záleží na tom, jak je oznámení napsané. Jestliže napíšu: Žádám, aby bylo prověřeno podezření z toho, že mohl být spáchán trestný čin, a popíšu nějaké jednání, tak je důležité, jestli se to jednání stalo. Jestli tedy napíšu, že pan XY vyloupil banku, tak nepravdivé nařčení z toho skutku může být křivé obvinění.
V tomto směru je podle mého názoru trestní oznámení na vaše kolegy Jiřího Kubíka a Sabinu Slonkovou na samé hranici. V tom oznámení se totiž tvrdí, že se určitého jednání dopustili přímo oni dva. Je tam uvedeno: Byl spáchán trestný čin a jsou z něho důvodně podezřelí dosud nezjištění pachatelé a redaktoři MF DNES Jiří Kubík a Sabina Slonková. To znamená, že oznamovatel bude muset říci, jaké skutečnosti ho opravňovaly k závěru, že podezření vůči Kubíkovi a Slonkové existuje. To je hrozně jemná hra se slovíčky, ale já se domnívám, že v daném případě to je na samé hranici.

A je to za ní, nebo před ní?

To záleží, co bude vyhodnocovat. Ale je možné oznámení hodnotit jako křivé obvinění. Já ale nevím, co oznamovatel bude mít jako důkazy. Jestli přinese výpovědi dvou svědků, kteří řeknou: Nám se Kubík nebo Slonková svěřili, že to celé zinscenovali, tak z pohledu toho oznamovatele to jsou důvodná podezření a za křivé obvinění by zřejmě stíhán být nemohl. Je přitom naprosto jedno, jestli by si to ti svědci třeba vymysleli (pak se ale pochopitelně sami vystavují riziku trestního stíhání). Jestli se ale ukáže, že oznamovatel nemá žádné podklady v ruce a vše je jenom jeho konstrukce a že si to "jenom tak myslí", tak to by byl v nepříjemné situaci. Pokud se jen opírá o to, že ti dva redaktoři jsou podepsaní pod nějakým článkem, pak se domnívám, že to bude pro toho oznamovatele i velmi nebezpečné.

A když premiér Zeman tuhle konstrukci naznačil přímo na tiskové konferenci?

Já jsem z té tiskovky viděl pouze část, kde říkal, že to je jedna z hypotéz... No, je to na samé hranici toho, co ještě není tím, pro co pan premiér chodí obvykle k soudu - to znamená porušení práva na ochranu osobnosti. Tím pádem to není ani nic, co by bylo trestné. A to hlavně proto, že on použil vyhýbavou formulaci.
On v tom už asi jistou praxi má, takže ví, co si ještě může dovolit říci.

Nemohl premiér v tomto případě trošku kalkulovat s jakousi presumpcí viny?

Na to odpovím jen obecně.
Fakt, že na někoho bylo podáno trestní oznámení, nebo dokonce rozšíření informace o tom, že takové oznámení bylo podáno, působí u řady lidí jako znepokojivý signál. Signál o tom, že ti, kdo jsou předmětem toho oznámení, mohli skutečně spáchat nějaký trestný čin. S tím se setkávám velmi často.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video