Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Softwarový patent je nutný

  12:26aktualizováno  12:26
Polemika s článkem Hrozba softwarových patentů?! Průmyslová práva obecně a patentová práva zvlášť, jsou dnes jediným legálním, uznávaným a preferovaným monopolem. Když odhodíme ideologická hesla z jedné strany ("Jen, probůh, žádné omezování volné soutěže!") i z druhé strany ("Nedopusťte, aby nadnárodními globalizované giganty zničily malé, ale chytré firmičky!"), dobereme se k několika základním poznatkům. Především, že průmyslové právo, tedy i patent, je určitá forma monopolu. Což se mnohým musí nelíbit. Jmenovitě se to nemůže líbit všem, kdo tento monopol zrovna nemají. Na druhé straně ale je tato forma monopolu jedinou cestou, jak lze zaručit pokračování vědeckého pokroku. Tato věta je pravdivá, ale pramálo srozumitelná, proto si vyžaduje podrobnějšího vysvětlení.
Dám zde příklad z jiné, více známé oblasti, z oblasti léků. Aby bylo jasno, mne patentování léků nijak netěší. Já bych byl první, kdo by volal, aby léky byly levně dostupné každému, aby si na nich nemastily kapsy bohaté koncerny. Kdyby to šlo. Jenomže ono to nejde.
 
Vyvinout a uvést na trh nový lék, to už dávno není záležitost pro Geniálního Vynálezce, kterého ve chvilce svatého vytržení políbí múza a on vymyslí preparát pro záchranu miliónů strádajících. Ano, ten nápad i mravenčí práce tam být musejí, bez nich by to nešlo. Ale ono to samo nestačí, to samo je dokonce žalostně málo. Skutečnost je taková, že dnes stojí vyvinutí a zavedení nového léku částku řádově 100 miliónů. Dolarů, prosím, nikoliv korun! Líbit se nám to nemusí, ale je to fakt, který nemůžeme změnit. Jen malá část této částky představuje náklady na základní a vyhledávací výzkum. Mnohem větší část je cena za uvedení léku na trh. To mimo jiné zahrnuje důkladné testování a schvalování léku, vývoj technologie pro jeho výrobu, vymyšlení testovacích metod pro jeho kontrolu atd. atd. A nyní si položme otázku: co by se stalo, kdyby nebylo možno léky patentově chránit?
 
Odpověď je stejně jednoduchá, jako smutná. Kdyby neexistovala patentová ochrana léků, farmaceutické koncerny by mohly jít jen dvěma cestami (nepodléhejme iluzi, že ve vedení všech firem sedí jen a jedině idioti). Ta první je, že by nevyvíjely nic. Pro některé z nich by prostě bylo jednodušší počkat, až někdo naivně vyvine nový lék. A až ten lék bude vyvinutý, velký koncern za 5 miliónů (korun, nikoliv dolarů!) přetáhne hlavního technologa od konkurence a ten mu výrobu zavede. Jednoduché, laciné, vyzkoušené. Jenže to je cesta do pekel, protože za takové situace by se vývoj prakticky zastavil, neboť nikdo by nechtěl být tím naivním hlupákem, kterého nakonec oškubou. Druhá cesta je stejně špatná: koncerny by sice výzkum a vývoj nezastavily, ale provedly by taková utajovací opatření, že by na veřejnost (a ke konkurenci) neproniklo ani zrnko užitečné informace. Takže faktický monopol by zde byl taky, koncerny by se dál radovaly z tučných zisků, ale bylo by to bez časového omezení. Na rozdíl od patentů, které za určitou dobu vyprší.
 
Nemohu na tomto místě nepoukázat na zkušenosti s jistou nejmenovanou velkou softwarovou firmou. Domnívám se, že mezi vynikajícím obchodním úspěchem jejich (jinak technicky mizerného) operačního systému a mezi tím, že nikdy nezveřejnili jeho zdrojové kódy, existuje dosti silná souvislost. Zkusme si položit otázku, zda opravdu stojíme o to, abychom na počítači měli padavý program, o kterém nikdo neví "co vlastně je vevnitř"? Který navíc de iure ani nesmíme dekompilovat, abychom se dověděli, proč nám to padá??!
 
Bohužel, cena software a jeho uvedení na trh se našemu "lékovému" příkladu začíná dost blížit. Kdo nevěří, ať si spočítá české firmy, které úspěšně prorazily na světový trh se svým originálním softwarovým produktem! Z toho všeho vyplývá jediný výsledek. Patentování software je ošklivé zlo, ale je to nutné zlo. Každý jiný způsob by byl ještě horší. Proto ze všech sil říkám: Ano, nechť je software možno patentovat. Ale nechť se doba, po kterou patent platí, stanoví jako rozumný kompromis. Bude-li příliš krátká, je to špatně - do vývoje programů se nevyplatí investovat, výzkum se zastaví. Bude-li příliš dlouhá, je to také špatně - koncerny si nejen zaplatí všechny náklady, ale na náš úkor si budou plnit kapsy nezdůvodněnými zisky.
 
Takže, podle mého skromného názoru, vůbec nemá smysl klást si otázku, zda software patentovat či nikoliv. Odpověď je jednoznačná - rozhodně ano (a dokonce už to tady mělo dávno být). Ale velmi vážně bych doporučoval diskutovat, jak dlouho má patentový monopol na software trvat? Rok? Pět let? Deset let jako u ochranných známek? Nebo 70 let jako u autorských práv?
 
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.