Volbu prezidenta parlamentem, tak jako dosud, považuje za optimální 19,5 procenta lidí, a 6,5 procenta se nedokázalo rozhodnout.
Z průzkumu dále vyplývá, že neexistuje osobnost, kterou by podstatná část veřejnosti vnímala jako vhodného nástupce Václava Havla. Téměř polovina dotázaných neví, kdo by měl Havla nahradit, 11,5 procenta respondentů uvedlo předsedu Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause. Další tři místa obsadili místopředsedkyně sněmovny a ČSSD Petra Buzková (6,8 procenta), nezávislý senátor Václav Fischer (4,1 procenta) a místopředseda sněmovny a předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross (2,6 procenta), tedy osobnosti, které se objevují na prvních pozicích v žebříčku prospěšnosti.
Václav Havel by měl odstoupit ze zdravotních důvodů podle 28 procent dotázaných, v každém případě pak 25,2 procenta lidí. Setrvat ve funkci, bude-li zdráv, by měl podle 35,9 procenta dotázaných a za každou cenu podle mínění 5,7 procenta respondentů. V květnu 1998 zastávalo názor, aby Havel ve funkci setrval, 57,6 procenta občanů.
Setrvání prezidenta Havla ve funkci za každou cenu nebo v případě dobrého zdraví doporučují především mladí lidé do 29 let, studenti, učni a lidé z vysokoškolským vzděláním, častěji také respondenti, kteří se politicky řadí do pravého středu. Havlovo setrvání ve funkci preferují především příznivci čtyřkoalice. U voličů 0DS a ČSSD výrazně převažuje názor, že by měl odstoupit. Pro přímou volbu prezidenta se vyslovují lidé bez rozdílu svého postavení i politických názorů.
