Člen ústecké ČSSD Robert Kopecký.

Člen ústecké ČSSD Robert Kopecký. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Sociální demokraté na severu Čech odcházejí ze strany, míří prý k Zemanovi

  • 35
Starosta Podsedic na Litoměřicku, bývalý poslanec Robert Kopecký podle svých slov opouští ČSSD, v níž dlouhá léta působil. Důvodem jsou ostré spory mezi zdejšími rozhádanými sociálními demokraty. Kopecký zvažuje vstup do vznikající strany, jejímž předsedou se má stát expremiér Miloš Zeman.

"Už jsem to oznámil na schůzi místního sdružení v Podsedicích," řekl Kopecký.

Pro vedení socialistů je to velice nepříjemná zpráva, protože s Kopeckým chtějí z ČSSD odejít další lidé. "Jde o většinu z třiceti členů našeho sdružení, další lidé z Lovosic a Litoměřic. Celkem je to asi 150 lidí," uvedl.

"Mrzí mě to," komentoval úmysl Kopeckého předseda severočeské ČSSD Petr Benda. "Je to jeho osobní rozhodnutí, ale budu s ním o tom ještě hovořit," dodal Benda.

Předsedou nové Strany práv občanů má být Miloš Zeman. Kopecký přitom byl pro ČSSD velmi užitečný. V senátních volbách získal 11 tisíc hlasů a nejméně dva tisíce voličů přinášel straně pravidelně i ve volbách do Sněmovny. V Podsedicích je ČSSD především díky Kopeckému absolutní vládkyní. Ze třinácti členů zastupitelstva jich má všech třináct.

Vedení socialistů se proto nechce úspěšného lovce hlasů vzdát. "Chtějí mě přesvědčit, abych neodcházel, v pondělí mám schůzku s Paroubkem," řekl Kopecký. Zatím ale nechce říci, co by se při dnešní schůzce muselo změnit, aby své odhodlání změnil.

Nabídku dostal i Foldyna

Lidé kolem Miloše Zemana již oslovili také šéfa děčínské ČSSD Jaroslava Foldynu. Ten ale nehodlá barvu stranického dresu měnit. "S mnohými názory Miloše Zemana souhlasím, naopak spousta věcí v ČSSD se mi nelíbí. Jenže já se svými lidmi na Děčínsku pracuji už 20 let, vážím si jejich kvalit a je to pro mě zavazující," řekl Foldyna.

Oproti klidné děčínské buňce ČSSD je ta na Litoměřicku rozhádaná už řadu měsíců. Na jedné straně stojí dlouholetí členové kolem Roberta Kopeckého, proti nim pragmatici kolem Petra Bendy, kteří chtějí Litoměřicko ovládnout.

Sociálně demokratická bouře zde vyvrcholila v červenci během okresní konference, při níž se vybírali lidé na kandidátku pro předčasné parlamentní volby. Na konferenci se dostali i lidé, kteří nikdo nezvolil, ale prostě se jen napsali na listinu delegátů. Ti pomohli zvolit kandidátku, sesadit vedení okresní organizace a zvolit nové ze svých lidí. Krajská kontrolní komise označila konferenci za neplatnou.

Jenže krajské vedení ČSSD její výsledky včetně kandidátky v polovině srpna ponechalo. Prý proto, že by se nestihly uspořádat všechny okresní konference do parlamentních voleb, které měly původně proběhnout tento pátek a sobotu.

Poslanecké volby byly odloženy až na konec května a do té doby by se nové konference a hlasování o kandidátech daly v klidu stihnout. Vedení strany však rozhodlo, že všechny krajské kandidátky zůstanou platné. "Je to rozhodnutí ústředního výboru, které budu respektovat," řekl Benda.

Krajské vedení sociálních demokratů v srpnu zároveň schválilo, že si Litoměřičtí 24. října uspořádají konferenci, na níž všichni členové zvolí nové vedení. Následně měla proběhnout také nová volba stranického vedení v kraji.

I tato slíbená konference však byla odložena. "Posunuta bude nanejvýš o několik týdnů," uvedl Benda. Když měl říci důvod, jen poznamenal: "Já trvám na tom, aby byla v původním termínu, ale pokud to kolegové chtějí odložit, budeme o tom diskutovat."

Spory neurovnal ani Paroubek

Spor na Litoměřicku se snažil v polovině srpna uklidnit i Paroubek. Moc se mu to však nepodařilo. Soupeření o vliv jednotlivých sdružení na Litoměřicku naopak zesílilo a vyvrcholilo 30. září, kdy buňka Litoměřice I naráz přijala 101 nováčků a stala se nejsilnější na okrese. Nyní má už kolem 230 lidí, a získala tím nadpoloviční většinu celé členské základny na okrese.

"To znamená, že si již mohou dělat, co chtějí," uvedl bývalý předseda okresního výkonného výboru Jan Piegl, jenž po puči ve vedení litoměřické ČSSD skončil.

Důsledkem boje o moc mezi litoměřickými sociálními demokraty bylo zrušení místního sdružení Litoměřice II, které vzniklo v únoru jako alternativa k již založené buňce Litoměřice I.

"Chtěli dělat politiku sociální demokracie. Jenže se jim nelíbilo, jak to někteří lidé v Litoměřicích, kterým jde jen o své kšefty, veřejné zakázky a byznys, vedou. Proto si založili vlastní sdružení," uvedl podnikatel Jakub Chamrád.

Jejich buňka byla před několika měsíci zrušena kvůli procesní chybě při zakládání. Dodnes je přitom zapsána na webu ČSSD i s jejími členy. "Náš webmaster ještě nezafungoval," poznamenal Piegl, jenž je dosud na internetových stránkách strany veden jako předseda okresního výboru.

Zaplatili členské příspěvky, straníky se nestali

Šéf Paroubek také slíbil, že osobně dohlédne na to, aby 80 členů z rozpuštěné buňky mohlo založit novou. Ti však podruhé o licenci nepožádali. "Musela by to dovolit ostatní sdružení na okrese a vedení okresu a oni vědí, že by stejně neuspěli," vysvětlil Piegl.

Lidé z neuznaného litoměřického sdružení jsou stále v kuriózní situaci. Zaplatili členské příspěvky, a někteří z nich dokonce věnovali straně darem desetitisícové částky, jenže dosud nejsou oficiálně členy strany.

"Zda jsou členy, nebo ne, dodnes nikdo neví. Jejich jména jsou zapsána v Lidovém domě," dodal Piegl.

Podsedický starosta a exposlanec Robert Kopecký je stále odhodlán podat na ČSSD žalobu. Chce, aby na krajské kandidátce nebyli lidé vzešlí z neplatné konference a hlavně aby byl zvolen nový okresní výkonný výbor. Nejprve ale vyčkává na rozhodnutí kontrolní komise. Ta už zasedla, výsledky ale ještě nejsou známé.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video