Leonid Brežněv v srpnu 1968 udělal, co musel, a zachoval se jako státník. Alexander Dubček předvedl českou malost, nevyplnil "naprosto pochopitelné a legitimní zájmy Sovětů", nereagoval na "potřeby země, v jejíž sféře vlivu jsme byli" a jako "blbec v Praze" se zkusil rozběhnout hlavou proti zdi, co to udělá.
Není to dobová propaganda sovětských úřadů, ale vyznění textu, který několik dní před 45. výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa publikoval sociální demokrat Michal Mašata (celý text s titulkem Rok 1968: Brežněv udělal správnou věc vyšel na Mašatově blogu na iDNES.cz, později ale autor svůj blog smazal; kopie textu je zde).
Člen poděbradské ČSSD, který mimo jiné vystoupil na letošním březnovém stranickém sjezdu v Ostravě a zabývá se politikou zaměstnanosti, svou argumentaci opírá o sovětské geopolitické zájmy v rámci studené války a zabránění jadernému střetu.
Invaze do ČeskoslovenskaInvaze armád Varšavské smlouvy začala večer 20. srpna 1968. Sověty vedená vojska vpadla do Československa, aby udusila demokratizační změny v zemi. Invaze se v první vlně účastnilo půl milionu vojáků, 6 300 tanků a na 800 letadel. Československá lidová armáda se nepostavila na odpor, při projevech občanské rezistence okupanté zabili 108 civilistů. Moskva dosáhla svého a prosadila na vůdčí místa v ČSSR kolaboranty, kteří jí poslušně sloužili. Dosazená garnitura se sovětskou vojenskou mocí v zádech "znormalizovala" celou zemi. Okupace skončila až v roce 1991. |
"Československo bylo jedinou zemí 'na čáře', kde nebyla rozmístěná sovětská armáda. Představa amerických armád, které skrze Tachovsko proniknou do západních Čech a dále se rozvinou na čáře Labe - Vltava byla z hlediska válečné strategie děsivá," uvádí například Mašata.
"Pokud by se ČSSR odtrhla od Sovětského svazu (k čemuž by mohlo dojít), tak by to byl signál pro zahraničí, že SSSR je 'slabý' a to je ještě jen nejmenší škoda. Ještě horší škody by nastaly, kdyby ČSSR následně vstoupila do NATO - to už by byl regulérní důvod pro jadernou válku, klín ve východním bloku by nebylo možné zacelit jinak než válkou a to naneštěstí válkou jadernou," pokračuje.
V závěru blogu podává jako hotovou věc scénář, že pokud by Alexander Dubček kývl v únoru 1968 na rozmístění sovětských vojsk a Sověti v naší vlasti mohli rozmístit "něco mezi 20 a 50 tisíci muži", mohlo Československo kýžený socialismus s lidskou tváří vybudovat. "Jen blbci v Praze museli vyzkoušet, co to udělá, když se rozeběhneme hlavou proti zdi," uzavírá svůj text Mašata.
Na dotaz iDNES.cz Mašata uznal, že na sovětském postupu "nebylo nic demokratického". Nedokázal najít příklady zemí, v nichž by sovětská vojenská přítomnost vedla k větší demokracii - zmínil sice Kádárovu vládu v Maďarsku po roce 1956, ale ta získala moc až poté, co Sověti tamější protikomunistické povstání utopili v krvi. "Principiálně takový příklad není, není na to precedens," připustil Mašata.
Neustoupil však od stanoviska, že okupace Československa byla správnou věcí, která podle něj ušetřila životy případných obětí vojenského střetu mezi NATO a Varšavskou smlouvou. Ten v případě, že by Sověti nebyli zasáhli, pokládal za pravděpodobný.
Předseda ČSSD Mašatův výklad odmítl
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v reakci na Mašatův blog vydal stanovisko, v němž srpnovou okupaci z roku 1968 jasně odmítl.
"Sociální demokracie odmítá okupaci jako zcela nepřípustný a hrubě nepřátelský akt, který zcela zničil pokus o demokratizační změnu tehdejšího komunistického režimu, jenž měl velkou a spontánní podporu českých obyvatel, a na dalších 20 let zmrazil politické poměry v zemi. ČSSD se hlásí k pozitivnímu odkazu reformního Pražského jara, které mimo jiné umožnilo i úvahy o možném obnovení činnosti sociální demokracie v tehdejším Československu," uvedl Sobotka.
Dodal, že tyto snahy v roce 1968 osobně podpořil i Václav Havel. "Pokus o oživení ČSSD byl okupací a následnou normalizací znemožněn. Po roce 1989 našlo v obnovené ČSSD svůj nový politický domov množství představitelů Pražského jara, kteří se v srpnu 1968 vzepřeli okupaci a v sedmdesátých letech se aktivně postavili v řadách disentu proti normalizaci. Chci připomenout za všechny Josefa Špačka, Václava Grulicha, Věnka Šilhána nebo Zdeňka Jičínského," doplnil předseda ČSSD.
Lubomír Zaorálek označil Mašatův názor za "plácnutí jednoho mladého člena, za které se trochu stydí". "Je to náš binec, naši starší členové, kteří pamatují víc než on, by mu měli něco říci, aby podruhé neřekl, že socialismus s lidskou tváří bylo možné vytvořit, kdyby tady byly Brežněvovy tanky, to je samozřejmě kolosální nesmysl," řekl Zaorálek na odpolední schůzi Sněmovny.
