"Co bych chtěla, je najít si normální podnájem. Na ubytovně je málo místa,...

"Co bych chtěla, je najít si normální podnájem. Na ubytovně je málo místa, společná koupelna, společná kuchyň," říká Helena. | foto: Tomáš Princ

Sociální bydlení politici čtyři roky potápěli. Snad po volbách, slibují

  • 278
Vládní strany prohlašovaly, že to je jedna z jejich hlavních priorit. Přesto za necelé čtyři roky u moci zákon o sociálním bydlení neschválily. Během tří měsíců zbývajících do voleb už to nestihnou. Pro zhruba 120 tisíc obyvatel Česka v bytové tísni je to špatná zpráva. Na problém chybějící legislativy, který se táhne už čtrnáct let, upozornila nová výstava fotografií v Poslanecké sněmovně.

„V šestnácti jsem se poprvé ocitla na ulici. Byla jsem nechtěné dítě, maminka byla alkoholička a od mala mě mlátila. Dostala jsem se do Prahy, ale v šestnácti jsem nemohla najít žádnou práci, ani brigádu. Somrovat jsem neuměla, krást jsem nikdy nechtěla, a tak mi nezbylo nic jiného, než se začít prodávat. Brzo si mě na Hlaváku vyhlídli takoví idioti. Nabídli mi přespání, ale místo toho jsem se dočkala pár facek. Odvezli mě do Teplic a prodali mě místním pasákům. Ti mě tři měsíce drželi na bytě a v noci jsem musela s ostatníma holkama stát u silnice. Bylo půl roku od chvíle, kdy jsem utekla z domu.“

Tak začíná vyprávění Heleny, ženy středního věku, která s krátkými přestávkami žije už bezmála dvacet let střídavě po ubytovnách či na ulici. Její příběh a portrét jsou součástí výstavy Humans of Prague: Mít svůj domov, jejíž vernisáž proběhla v pondělí podvečer v Poslanecké sněmovně.

Na výstavě své osudy odhaluje dalších pět lidí, mezi nimi třeba matka samoživitelka či mladík na vozíčku (jejich portréty najdete ve fotogalerii).

Autoři výstavy chtěli přiblížit osudy těch, jimž by pomohl zákon o sociálním bydlení. „Chtěl jsem dát hlas lidem, kteří nejsou příliš slyšet. Ti v bytové nouzi jsou právě skupinou, jejíž hlas moc nezaznívá. Nečteme jejich zkušenosti v novinách a časopisech, nevidíme je v televizi,“ vysvětlil autor fotografií Tomáš Princ.

Z nových údajů ministerstva práce a sociálních věcí, které bude ve středu projednávat vláda, je v Česku v současnosti kolem 68 500 lidí, kteří nemají domov. Téměř 120 000 dětí a dospělých pak žije v nejistém či nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o ně přijdou.

„Nejvíce lidí, kteří nemají skutečný domov, nebo jsou bezprostředně ohroženi ztrátou bydlení, je mezi seniory, matkami samoživitelkami nebo dětmi opouštějícími dětský domov. Je to problém, který je úzce spjat se sociálním vyloučením a bytovou politikou od 90. let. Dokud nebude zákon o sociálním bydlení, tak se nic nezmění,“ shrnuje problém předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.

Zákon chtějí všichni. Každý si ho ale představuje jinak

Na legálním zakotvení systému, který by efektivně pomáhal lidem z ulice a ubytoven dostat se do běžných bytů, pracuje již čtvrtá vláda.

Minulý rok se svým návrhem přišla současná minisryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Zákon měl vstoupit v platnost od letošního roku, přípravy se však kvůli neshodám v koalici protáhly. Původně mělo jít o přelomový předpis, který by obcím přikázal nabídnout nájemný byt každému, kdo dnes pobírá příspěvek na bydlení. Obec by musela reagovat do půl roku a cílová skupina měla čítat statisíce lidí (psali jsme zde).

Proti tomu ale ostře vystupovala nejen opozice, ale i koaliční partneři. Zákon vadil i starostům a v připomínkovém řízení velké většině dotčených institucí. Po sérii kompromisů tak z původního návrhu zbylo torzo: obce do systému vstupují dobrovolně, pokud nechtějí, byt žadatelům - kterých má být mnohem méně - do tří let zajistí Státní fond rozvoje bydlení (více jsme psali zde).

Jiří: "Pokud nebyd"líte, tak skoro nemáte šanci pracovat. A pokud nepracujete, nemáte možnost bydlet."

Neřešme zásluhy ale to, co funguje, říká šéf iniciativy

„Předloha přišla se sedmiměsíčním zpožděním. Vláda ji projednala až letos. Novou vládou by měl zákon projít nejpozději do poloviny příštího volebního období. Mělo by se přestat s debatováním o tom, kdo si co zaslouží, a místo toho přijmout to, co funguje,“ řekl na pondělní vernisáži Ripka.

Podle něj počet lidí v bytové nouzi nepomohou snížit ubytovny ani stanovení maxim pro dávky na bydlení. „Je velmi jednoduché říkat, že lidé v bytové nouzi si za to mohou sami, že nemáme jejich situaci řešit. Ale je to opravdu odpovědný přístup ve chvíli, kdy jejich počet rapidně roste?“ ptá se.

Nejlepší výsledky řešení bytové nouze a bezdomovectví má podle Ripky Finsko. „Ukázalo se jim, že na každém člověku, kterého vytáhnou z bytové nouze a úspěšně ho stabilizují, ušetří čtrnáct tisíc euro ročně. Dají mu možnost zakořenit do bydlení, které si pak bude chtít sám udržet. Ve Finsku nedělají politiku na základě zásluh, ale na základě toho, co vede k vyřešení problému,“ říká Ripka.

Zástupci sněmovních stran se v pondělí na vernisáži shodli na tom, že je sociální bydlení třeba. Řekli, že na přípravách zákona se chtějí jejich strany v příštím volebním období podílet. O podobě mají ale opoziční poslanci rozdílné představy.

Podle komunistů by norma měla být jednou z povolebních priorit. TOP 09 míní, že je nejprve třeba sloučit nynější příspěvek a doplatek na bydlení a připravit mapy nájmů pro jednotlivé regiony. Podle ODS by potřební měli sociální bydlení dostat jen na určitou dobu a s podporou sociálních pracovníků, o zlepšení své situace by se museli snažit. Lidovci uvedli, že by zapojení obcí do systému mělo být dobrovolné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video