Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Socha Buddhy povstane z trosek

  18:55aktualizováno  18:55
Když loni v březnu vyletěly ve středoafghánském Bamjánu do povětří dvě gigantické sochy Buddhů, měl navrch Taliban a okolní svět se cítil poražen. Po roce se karta obrátila. Fundamentalisté jsou na kolenou a do himalájského údolí se vrátí pětapadesát metrů vysoká socha. Druhá ale zrekonstruována nebude. Její místo ve skalách zůstane navěky prázdné. Původní sousoší bylo do pískovce vytesáno před více než patnácti sty lety.

Sochař Amanulláh Haidarzád, který má projekt na starosti, odhaduje, že vše bude stát sedm milionů dolarů.

"Materiál bude pocházet z místa. Nebude použita žádná umělá hmota," zdůraznil umělec. Dodal, že prázdné místo po více než třicet metrů vysoké soše bude svědectvím "barbarství Talibanu a Al-Kajdy".

Taliban svět neposlouchal
Afghánští vůdci před rokem reagovali na výzvy světa, že jde o kulturní dědictví lidstva, střelbou a dynamitem. Tvrdili totiž, že jakékoliv zobrazení podoby člověka odporuje islámu.

Rozkaz zničit všechny sochy, včetně těch z předislámské doby, nařídil loni v únoru nejvyšší vůdce islámského hnutí Taliban mulla Muhammad Umar. Zdůvodnil to tím, že jde jen o otesané kameny. "Nezajímá mě nic jiného než islám," tvrdil tehdy Umar. "Někdo v ty sochy věří a modlí se k nim," řekl a dodal, že jeho režim učiní takové víře konec.

Historie soch

3. století před naším letopočtem -  začátky budhismu v oblasti.

4. - 5. století našeho letopočtu - V bamjánském údolí byly vytesány dvě obří sochy Budhy.

1997 - Jeden talibanský velitel hrozil, že sochy vyhodí do vzduchu.

1998 - Při dobytí údolí Taliban zničil hlavu jedné sochy.

Zdroj:SME

Ani spojenci neměli pochopení
S palbou do soch ale nesouhlasili ani spojenci hnutí, které loni ovládalo pětadevadesát procent území Afghánistánu. Například Indie a Srí Lanka se nabídly, že je zachrání. Srí Lanka je chtěla vykoupit a Indie převézt na své území.

Indičtí představitelé označili chování Talibanu za návrat ke středověkému barbarství. K nesouhlasným reakcím se přidal také Írán, podle něhož Taliban ničením buddhistických soch dával špatné jméno islámu.

K protestujícím se přidal duchovní vůdce Tibetu dalajláma a také buddhistická sdružení v Jižní Koreji a Japonsku označila rozhodnutí Talibanu za nekulturní a nelidské.

Proti rozbíjení protestovala i Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, známá pod zkratkou UNESCO. Kábul kvůli tomu navštívila i delegace západních diplomatů.

Jedna z obřích soch Buddhů pocházející z pátého století našeho letopočtu v afghánském Bámjánu asi 150 kilometrů od Kábulu. (27. února 2001)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.