Letní čas byl v bývalém Československu zaveden v roce 1979. V roce 1996 byl prodloužen o jeden měsíc. Trvá tedy od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu stejně jako ve většině států Evropské unie.
Zatímco změna na zimní čas veřejnosti většinou nevadí, změna na letní čas rozpoutal velkou vlnu nevole. Odpůrci této změny jako argument uvádějí, že organismus si na tuto změnu těžko zvyká, někteří hovoří i o zdravotních problémech. Podle průzkumů veřejného mínění je proti letnímu času přibližně polovina obyvatel.
Jedním z nejznámějších odpůrců letního času se stal pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který chtěl kvůli zrušení letního času kandidovat dokonce na prezidenta, a později do Senátu. Pecka také požadoval referendum, v němž by se občané vyjádřili, zda letní čas vůbec chtějí. "Změna času se týká celého národa a celý národ by se k
tomu měl vyjádřit," řek v roce 1996 reportérovi MF DNES Stanislav Pecka. Je přesvědčen, že změna času působí na biorytmus člověka a vyvolává u něho stres, který může být jedním z původců různých onemocnění.
Podle psychiatra Jana Cimického přechod na zimní čas většinou problémy nedělá. "Hůře si lidé zvykají na letní čas, kdy den začíná o hodinu dříve a je nutno přeprogramovat vnitřní budík, což trvá u zdravých lidí asi týden," řekl Cimický.
- pátek 23. října 1998
